Jan Bartek

ttragelaf: ano...st

jitka.svobodova: Dovedu pochopit......ST

Adramelech: Jan Bartek: Ale jo. Koukám, že i deprese může člověku posloužit k jeho uměleckému růstu.

Jan Bartek: Adramelech: Co takhle.

Jan Bartek: Adramelech: Dobrý den,neunavují mě postřehy ani názory či možné úpravy jiných čtenářů,básníků.Rád čtu a zamýšlím se.
Konec básně je snaha o obraz,jak nemoc provázená zahnala vůli do rohu místnosti a ta ustrašená a zesláblá.
Uznávám že váš verš se více rýmuje,ale mé pocity mě vedli k takovému závěru.Děkuji Jan

Adramelech: Já už jsem s tím asi únavný, ale zase mi tam nesedí ten poslední verš. Možná by mohlo být:

Duše hnije

ttragelaf: :-)

jitka.svobodova: Vyhoď je i ze svého myšlení.....ST

vavaoko: ST

Adramelech: Jo, Merkelová to o sobě říct nemůže. :-)

Lilith: ST

ttragelaf: st*

Láska: Bolest duše je zlá,vím o čem mluvím.ST

jitka.svobodova: ST není to snadné, ale bojuj

Dusbaba: ok

Lilith: ST

Adramelech: Ten poslední verš mi tam nesedí. Možná by mohl znít takhle:

Zle je člověku

ttragelaf: báseň je subjekt potulující se krajem
viděna shůry, múže být lehkou ironií
viděna zespodu škvírou ve štěrku, může být závažná

já v tom čtu závažnost - a velikou
ST

ttragelaf: ST*

René Vulkán: Jan Bartek:
hele, piš a piš a piš

a i když jsem mél nějakou výhradu, píšeš zajímavě, nenudím se
takže tě se zájmem budu číst