Pocit 1.

» autor: Jan Bartek
Jako svázaný
Do kozelce
Pohybu neschopný
V posteli pohřbený

Tělo zdravé
Nehybné je
Slabá vůle
V místností té
Tipů: 1
» 05.11.16
» komentářů: 4
» čteno: 639(6)
» posláno: 0


» 05.11.2016 - 22:21
Adramelech
Já už jsem s tím asi únavný, ale zase mi tam nesedí ten poslední verš. Možná by mohlo být:

Duše hnije
» 06.11.2016 - 11:05
Adramelech: Dobrý den,neunavují mě postřehy ani názory či možné úpravy jiných čtenářů,básníků.Rád čtu a zamýšlím se.
Konec básně je snaha o obraz,jak nemoc provázená zahnala vůli do rohu místnosti a ta ustrašená a zesláblá.
Uznávám že váš verš se více rýmuje,ale mé pocity mě vedli k takovému závěru.Děkuji Jan
» 06.11.2016 - 11:27
Adramelech: Co takhle.
» 06.11.2016 - 11:49
Adramelech
Jan Bartek: Ale jo. Koukám, že i deprese může člověku posloužit k jeho uměleckému růstu.

Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Vás nikdo nezval | Následující: Pocit 2.

© 2011 - 2024 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku
Ceske-casino-online.cz

Online hry zdarma.

Ostružina

Zábavný blog plný fotek nejen o bydlení, dekoracích, zahradě.