Pocit 4.» autor: Jan Bartek » Básně / Nemoc, smrt |
My sedíme do kola
Každý svojí židli má
Šeptejme si potichu
Nebo vezme za kliku
Cítí ten náš strach
Nadýmá ho jako hrách
Čím víc strachu polyká
Tím on větší břicho má
Křičet a řvát,nešeptat
Hlavně se z něj neposrat
Začneme-li se ho bát
Bude se cpát a cpát
Každý svojí židli má
Šeptejme si potichu
Nebo vezme za kliku
Cítí ten náš strach
Nadýmá ho jako hrách
Čím víc strachu polyká
Tím on větší břicho má
Křičet a řvát,nešeptat
Hlavně se z něj neposrat
Začneme-li se ho bát
Bude se cpát a cpát
Tipů: 2
» 11.11.16
» komentářů: 2
» čteno: 569(6)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Pocity - Jan Bartek
» 16.11.2016 - 18:19
ttragelaf
.....a kdo, prosím, je ten STRACH, a kde je...?
že by v nás? .... nějaká skrytá beznaděje (nebo tak)..?
nějaký pocit provinění .... je tu nebo není ?
TAK PROČ SE VŠICHNI TADY DRŽÍME ZA RUCE A ŘVEME ?
kdo vlastně jsme ?
odkud přicházíme ?
KAM TO JDEME ?!!
že by v nás? .... nějaká skrytá beznaděje (nebo tak)..?
nějaký pocit provinění .... je tu nebo není ?
TAK PROČ SE VŠICHNI TADY DRŽÍME ZA RUCE A ŘVEME ?
kdo vlastně jsme ?
odkud přicházíme ?
KAM TO JDEME ?!!
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.