Pocity» autor: Jan Bartek » Básně / Nemoc, smrt |
Mé ruce píší
Ústa nehovoří
Slova mě zraňují
Jsou-li z hrdla vytažený
Jako ostnaté dráty
Z mého krku vyrvaný
Na konci slova visí
Jsou na nich zavěšený
Proto ruce píší
A ústa nehovoří
V papíru mé pocity
Zatím jsou uvězněný
Ústa nehovoří
Slova mě zraňují
Jsou-li z hrdla vytažený
Jako ostnaté dráty
Z mého krku vyrvaný
Na konci slova visí
Jsou na nich zavěšený
Proto ruce píší
A ústa nehovoří
V papíru mé pocity
Zatím jsou uvězněný
Tipů: 7
» 13.11.16
» komentářů: 3
» čteno: 563(12)
» posláno: 0
» nahlásit
Ze sbírky: Pocity - Jan Bartek
» 13.11.2016 - 21:29
Adramelech
Zdá se, že kandiduješ na nejponuřejšího autora Libresu. Pomoci ti nedokážu, tak přjmi aspoň ST.
» 14.11.2016 - 11:44
ttragelaf
..když nesklonný
- se sklonil
.. nevinný
se provinil
a nestoudný
se zastyděl
proč nemocný
se smutkem
a
smíchem
by se nuzdravil ?
ST
- se sklonil
.. nevinný
se provinil
a nestoudný
se zastyděl
proč nemocný
se smutkem
a
smíchem
by se nuzdravil ?
ST
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Pocit 4. | Následující: Omluva a děkuji