René Vulkán

divoženka1: Ano gotika někdy bere dech a voni minuloSTí

Ctirad Justus: .... pokorný čas předků ožil mi, na chvíli. Díky
C.J.

Lilith: :-)) moc fajn!

tajemství přírody: SKVĚLÉ MOTIVUJÍCÍ TEXTY. JAK JSME SI TO ZAŘÍDILI, TAK SI TO KOMOLÍME.

Zeanddrich E.: Hezké

Radegast: Nástupce...

Lilith: Fajný to ;-)

divoženka1: René Vulkán: Mě se zase líbí to,že je tam prostor pro fantazii a někdy málo slovy se da říci vše

René Vulkán: divoženka1:

Je to možný. Já jsem měl plán, že to má mít v sobě obrovské množství mouder, filozofie, analýz a proroctví.

divoženka1: Za ním klusá konik mladý
nový rok ať má jen klady

Myslím si že Tvé peefko je vlastně už dopsané i bez dodatků

ředitel: zvonit umím

René Vulkán: tajemství přírody: Mirka Hedbávná: G.P.: Dota Slunská:

díky

Mirka Hedbávná: Ano. To důležité uvnitř.

tajemství přírody: ÚDIV A SÍLA, ZMĚNILI SE V ÚCTU NAPLNĚNÍ CÍLE, JEDNODUCHOST JI ZDOBÍ- CESTU VÍTĚZSTVÍ.

Dota Slunská: Nevadí když nic neřeknu? Ráda jsem tu pobyla.

G.P.: Jenom pár slov,
jen holá věta
pro cestu poslední
na konec světa...

M.A.Rek: Donaha ti sluší. Je to povedené.

M.A.Rek: Hvězdy s jiskrami
nestydatě souhvězdí
v nebi nad ohněm

M.A.Rek: Stromy vítr oholil
pěšinku jim učesal
pak znaven klesl

M.A.Rek: Pěkné to.

Hlad po paměti, jež toulá se vysočinou
a vytrácí se, když čas tne širočinou.
S létem Páně dávnotomu rytým v krovy,
i se jmény bližních vyrytými v rovy...

Opojné vzpomínky zakleté do času,
opojná kadlátek vůně i jejich kvasu,
táhlé tóny písní děděné v rodině,
táhlé cesty vrchy od dědiny k dědině...