Chiquitat

divoženka1: upřímné a určitě ST

divoženka1: také děkuji ,zajímavé počtení:-)ST

BedrichValenta: nádherně smutné... skvěle napsané.... skvoSTně !

zelená víla: také proklikávám různá témata na pc a prožívám hodně témat osobně... já jsem si určila, že nejsem v žádné krabičce a ani jiné lidi do žádných svých krabiček nedávám... vážím si sebe sama a jdu cestou, kterou jsem si vybrala, nejsem žádná matka pluku, nejsem nejkrásnější ani nejchytřejší... ale jsem šťastná :-) a taky jsem dost lhostejná, protože krabičky ostatních a to kam si mě zařadili, fakt neřeším... jejich věc, ne moje :-)))

Rezkaaa: Tak to je hodně hodně hodně HODNĚ dobrej "článek". Píše ho život, jak by taky nebyl. Díky, otevíráš mi oči :)

krizekkk: Rozesmát tak, aby nebylo posměchem, je opravdu nejtěžší...

Kapka: ST

Kapka: Zajímavě píšeš, ST

Kapka: ST

Lilith: Napsala jsi to skvěle, je to opravdu úplně jiný pohled, než známe, je to opravdový život se všemi strastmi... mrazí mě a zároveň tě chápu... spousta lidí má své zážitky, se kterými se celý život musí vyrovnávat a neustále se mu něčím připomínají a okolí nechápe, proč je ten člověk zrovna takový, jaký je, že nelze se svých psychických bloků jen tak zbavit ze dne na den... chce to čas, který ale mnohdy nestačí... nejvíce pomohou ti správní lidé v okolí, kteří chápou a porozumí, ale najít takové není jednoduché...
přeju ti do života hodně síly a čím dál více úsměvů :-)
ST+Z

HANKA: ST..

Ardina: Výborná charakteriSTika Prahy i Brna.

Chiquitat: Ardina: CULIKATA: matousekKkrejca: no, nejsem az tak autorsku nadana abych si tohle dokazala vymyslet. jen dekuju vsem za podporu, protoze mi trvalo sedm let nez jsem nasla silu cestu to nejak "umelecky" vyjadrit, i kdyz musim rict ze tady forma dostava oproti obsahu dost na frak, protoze ten byl proste dulezitejsi. Myslim ze spousta lidi se strasne ucastne pozastavi nad fotkou kdejakych tyranych deti, ale bohuzel ty modriny atd nejsou nic oproti te kazdodenni uzkosti, navykum, ktere vam komplikuji zivot dlouho do dospelosti a nebo uplne obycejnym kazdodennim nocnim muram, coz na fotce videt neni. Plus to, ze nekdo neni ve zpravach jako petilete roztomile dite s modrinami, ale dostane se do decaku az jako setnactilety "fracek", nebo treba nikdy, na cele te podstate vubec nic nemeni. Az do smrti se budete potykat se stavama a naucenyma reakcema ktery proste lidi okolo vas nechapou a budete bojovat o to, zaradit se do normalniho zivota. Plus predsudky typy "jen slaboch svaluje svoje neuspechy na rodice", "maminku ma clovek jenom jednu, te bych odpustila cokoli" atd. Pro tyhle lidi jsem prave chtela napsat takovy trochu "nahled", s cim se doopravdu takovy clovek vyporadava. neni to otom, ze za vsechno zle v mem zivote by mohli rodice, ale rozhodne je to o tom, ze se kvuli nim nezvladam bezne, i tezsi situace tak snadno jako ostatni. Lidi jako ja musi proste neustale bojovat o neco vic, neni to videt a nikdo to moc neuznava, ale verte mi ze je to sakra vycerpavajici.
Rada bych podpotkla ze kazdy pocit, zkusenost nebo myslenka vyjadrena nahore je spjata s nejakou konkretni situaci, at uz ojedinelou nebo opakujici se, z meho kazdodenniho (byvaleho) zivota. Jednalo se o moje asi uplne nejseskrtanejsi dilo, nechtela jsem zaplavou detailu zabit atmosferu, kterou se jsem zamyslela vytvorit: napeti, tihu, strach, uzkost, beznadej, vycitky, krivda.
Je to pro me fakt asi uplne nejtezsi tema, takovej coming out, a dekuju vsem za podporu.

Ardina: Po přečtení jsem se musela hodně zhluboka nadechnout. Ať už je to, jak chce, báseň si zaslouží ocenění - ST

vavaoko: ST

CULIKATA: No to tedy také doufám, že to není o tobě(, jde po mně mráz, cítím tu hrůzu.....brrr.Bolavá.Moc mě zaujal obrat na konci Tvé básně, že pláče-můj svět zas kapalní za vějířem řas, si říkám, Bože, zač...(

matousekKkrejca: smekám a jen doufám, žes to nepsala o sobě... ST

Lugilla: nic se už přidat nedá, snad jen tiché porozumění...

Kapka: Moc pěkně napsané, výSTižně, ale je to příšerné, tohle zažít.

zenge: nemohu napsat líbí, neb by to vypadalo děsně:-(
ale ST