Chiquitat

Psavec: Hezky jsi poskládala slovíčka, ST.

René Vulkán: nápaditá,
moc se mi líbí představa mořské hladiny zdobená jakoby náhrdelníkem barevných bárek

blue: moře má hodně co dát..

labuť: Nechtěj být moře chladné a bouřlivé
buď ženou takovou, jakou chceš...

Jindřich: NIKDY nechtěj nebýt, obzvlášť, když takhle píšeš :o)

Maceška: Chtěla bych být básník a chtěla bych být...st

enigman: ale hlavně díky břehům...

krizekkk: No, takové rozbouřené... St

Liška76: bez výčitek zuřit ničivou bouří

beze strachu čelit nicotě horizontu

bez zármutku naslouchat pokřiku racků

a umírat v příbojích.

toto vše bych ráda též...však jako člověk, člověka snáz zahřeješ:))Krásné ač maličko smuténkové:)ST!

CULIKATA: Padl na mě z básničky smutek..Krásná.St

E.T.Jane: Za začátku taková romantika...pak víc bubnů a na konci to řvalo hard rock. Líbí se mi :-)

vavaoko: ST

churry: Ááá...dovoluji si odporovat! Moři jediné, co jest přikázáno, jest být!
Leč slova dobře sřazena do jasného vzkazu***

Špáďa: Bůh aby byl jak na obrtlíku, |;-)
on ale na něm nesedí,
no když ti radu nese, dí:
Peklo je únik, neznáš-li díků,
z kádí však štěstí necedí...

Špáďa: Víc lásek žije ve vzpomínkách,
než právě plane pod hrudí,
najdeš je hlavně v spících skříňkách,
co když máš žal, se probudí.

Špáďa: Těžko se vznášet s křídly z žuly,
ulehat na mech, pokud vlhký les...
Bolestí když se srdce půlí,
probrečet chce se ples.

Špáďa: I kdybych již po osmém verši skončil, odešel bych náramně spokojen...

Špáďa: Promluvila lesní víla,
co studánek stříbro pila.
Půlku zahrad a půl jmění
vyměnila za (bá)snění...

A nedopadlo to vůbec zle.

Špáďa: Koukej srdce poskládat,
ať se můžeš ovládat...

Špáďa: Za obsah jsem dal ST, a abyses tak nepýšil, ztrhnu ti třetí až šestý verš prostřední sloky (no jen si rejpnu):
Rýmy „omylem–praporem“ i „možností–protesty“ jsou opravdu hodně slabé, prostě neladí mi. V takovéhle tepací veršovačce musí i rýmy břinkat a bubnovat, i za cenu těch nejbanálnějších typu
„nebe–zebe–tebe,
bebe–jebe–sebe“
{|;-D)