poustevník Jirka

poustevník Jirka: Špáďa: Zkusil jsem to podrobněji vyjádřit. Ten pacholek byl fakt rychlý, pokud nemusí rýmovat. A když se o nějaký rým pokusí, skutečného básníka to nepotěší.

poustevník Jirka: Špáďa: AI...Večer si sedl na práh a čekal,
AI...až ho dožene vlastní stín.
AI...Ten večer byl slavnostní,
AI...maminka šla s dětmi
**...na zkoušku symfonického orchestru.
AI...Všem se to líbilo moc,
AI...ještě dlouho si povídaly,
**...málem až přes půlnoc.

AI...Na stole zůstalo světlo,
AI...i když v místnosti už dávno nikdo neseděl.
AI...To světlo hřálo a čekalo,
**...až se na nástěnných digitálkách
**...probudí čtyři nuly.

AI...A když se rozsvítily,
AI...světlo se tiše nadechlo,
A1...jako by vědělo,
AI....že začíná sobota.
AI....Nový den začal mírným,
AI....voňavým májovým deštěm,
AI...kdy zmoknout byla výhra.

AI...Kapky se lepily na parapet jako noty,
AI...které někdo zapomněl dopsat do partitury.
AI...Byl to ale šťastný omyl,
AI...kosové zpívali i bez not,
**...a vůbec ne falešně.

AI...A světlo na stole
AI...jim tiše přizvukovalo,
AI...jako by i ono chtělo být
AI...součástí orchestru.

AI...To taky nakonec bylo,
**...na cestu k radosti posvítilo,
AI...v básni musí být nejeden rým,
AI...a tak si jeden půjčilo z rána,
AI...které se právě rodilo za oknem.
AI......Maminka na děti radostně volá:
AI...půjdeme na výlet,
**...a vůbec nezmoknem.“

AI...A světlo se usmálo,
AI...protože vědělo své
AI...- že zmoknout v máji je dar,
AI...vůbec ne překážka.
**...na překážky nejsme krátcí,
**...my jsme totiž kabrňáci,“ volaly děti.
AI...A déšť jim zatleskal do dlaní,
AI...jako by potvrzoval,
AI...že odvaha patří k jaru,
AI...stejně jako vůně bezu.

**...Jen ředitel služby informací o počasí,
**..pan Kiri Hara,
**...nositel medaile zaslouženého žabkaře,
**...chystal se spáchat harakiri,
**...stá předpověď v řadě mu nevyšla.

AI...Ale naštěstí mu to rozmluvil vítr,
AI...který do nočního vánku zašeptal,
AI...že i omyl je někdy
AI...nejpřesnější předpovědí dne.

**...A teď, můj milý AI stroji,
**...nechme už verše na pokoji,
**...dovolím ještě rým a dost,
**...nám básníkům, snílkům pro radost.
**...Zázrakem jazyka verš je milý,
**...když básníka dovedou šťastně k cíli.

poustevník Jirka: Špáďa: Zk.

Špáďa: Jeden a půl tipu pro Tebe a půl pro A.I., byť nepoznám, který verš je tvůj, který čistě A.I. a který jsi opravil či domaloval.

Špáďa: poustevník Jirka:
Dospěláky nechali večer koukat na hlavní TV zprávy a uklidňovali nás. V 9 letech (a sestra 7letá) jsem nějaké politické souvislosti moc nevnímal a neprožíval. Pamatuji si spíše zážitky od moře a jeho častých velkých vln a také z výletů lodí či autobusem do okolí Soči (letovisko Picunda, Gagra a horské jezero Rica, zoo v Suchumi). Na písečku pláže jsem se seznámil se stejně starým malčikem z Moskvy. Naši i jeho rodiče jezdili dopoledne asi 2x týdně na střídačku do nedalekých lázní se smradlavými koupelemi. Také si říkám: být to nedávno, tak ta jména míst už bych určitě zapomněl. :-)

jita.1965: :-)
Rádio Jerevan:
Dotaz: Co bylo dřív, slepice nebo vejce?
Odpověď: Dřív bylo všechno - slepice, vejce, máslo, mléko, ovoce...

poustevník Jirka: Špáďa: Tak to je dobré. Jak se k vám chovali domácí?

Špáďa: Pro mne fajn počtení...
Odlétali jsme s rodiči na14denní dovolenou do Soči 20. srpna 1968 odpoledne a ze známých důvodů nám byl pobyt u moře naopak o týden prodloužen. A tak jsem do 4. třídy ZDŠ nastoupil více jak o týden později. Ale za to jsem se za tři týdny naučil nejen azbuku, ale i rusky na dva roky dopředu.

poustevník Jirka: kom2

poustevník Jirka: kom1

zenge: je to hezký ...
ST

TetaKazi: Černou kávou připíjím na světlé a svěží zítřky!

divoženka1: Krásný příběh miluju ateliéry

René Vulkán: no teda, to je překvapení, poustevníku, tys vyšel z poustevny!

Iggy Punk: Hezky naturalistické, jen bych udělal více odstavců.
A horňák zní opravdu "vychytaně". :)

jita.1965: Macíku, ty nejsi jeden z deseti, ale jeden z miliónu.
Ale už si prosím tě nic nelámej, nebo už to nepřežiju já :-)

divoženka1: I takhle funguje někdy naše zdravotnictví

jita.1965: Ahoj macíku, to je let, viď. Tak jsem taky vložila jednu z roku 2011 :-)
Jo a já jsem pořád holka jako lusk - zelená a vohnutá...

poustevník Jirka: Ahoj a díky za přivítání. Koleje naší lásky stále leží a určují nám již osvědčený směr. Jen těla nám malinko zrezla a potřebují už sem tam trochu víc údržby, ale to znáte sami... Mějte se a pište!

Špáďa: Jestli dál koleje stejným směrem vedou,
tak láska strojvůdce nezapadla bědou.