Besinka

Besinka: divoženka1:
Děkuji, milá divoženko.

Květka Š.: (.-)---

divoženka1: Napadla mně po přečteni tvé básně jedna myšlenka kterou se řídím a kdysi jsem ji někde přečetla:
Život je jednoduchý ,to jen lidi si ho komplikují

Besinka: Květka Š.:
Děkuji za Tvou podporu.

Besinka: Květka Š.:
děkuji moc.

Květka Š.: Ty malý ptáčku plachý
snad netřeseš se strachy,
neboj se já tě nechytám
já si jen pár slov nachystám...

Květka Š.: líbí...

Besinka: divoženka1:
Ježíš, to je krásné. Děkuji, kočičko.

divoženka1: Slunce vyjde každé ráno
i pro tebe smutná dámo
chce to hodně pokory
smát se slzám navzdory

Besinka: Lilith:
Jsi hodná kočička.

Lilith: Slzy jsou uvolňující, jen to ze sebe všechno vyplač...
Napsalas to srdíčkem...

Besinka: divoženka1:
Děkuji, zlatíčko.

divoženka1: Besi krásně napsaný smutek
jen si utři slzy jinak neuvidíš
jak je život krásnej

Besinka: René Vulkán:
Děkuji to je takové moje brečení. Děkuji za podporu.

René Vulkán: to není špatný

Besinka: divoženka1:
Děkuji, milovaná.

divoženka1: Postarej se o to aby každý tvůj den byl krásný a mohla jsi psát vesele ať se ti nic zlého neděje

Besinka: divoženka1:
Díky, milovaná.

divoženka1: Smutek namaluji
černě
rozmažu slzami
zmuchlám papír
odhodím ho pryč
usměji se
zvednu hlavu
to je k radosti klíč

Besinka: j.m.:
Víš, já si potřebovala ulevit. A vypsat se.