Besinka

tajemství přírody: Lány dluhů, ta agonie ve stopách času, jako květ polního máku doprovází klasy naší pýchy, tak i já doprovázím tebe Besinko, jsi skvělá, léčí rádostné smíchý v barvách tvojich lánů veřsů.

Besinka: Květka Š.:
Ach, Květuško, ty jsi milá.

Besinka: Květka Š.:
Děkuji za zastavení, Květuško.

Květka Š.: Obrázek.

Vezmeš si pár barviček
namaluješ domeček
červenou má střechu
to je ale spěchu.

Přimaluješ maliny
na záhon kopretiny
pod višní je kočička
a k obrázku básnička...

Květka Š.: :-(...a zase prší...

Besinka: CULIKATA:
Děkuji, jsi hodná.

Besinka: CULIKATA:
Děkuji za zastavení. Jsi podpora a veliká.

CULIKATA: Šup, ještě pár kroků, potom mnoho šťastných roků-přijde:-)

CULIKATA: Hezky jsi namalovala, já o Tobě vím Besinko :-).

Besinka: Špáďa:
Moc děkuji. Mám radost.

Špáďa: Maluješ slovy z polostínu,
však odíváš je do barev,
co silně tlumí rozsah splínů
a do života vlévaj krev.

Besinka: CULIKATA:
Děkuji. Udělala jsi mi velikou radost. Já byla včera u kamarádky a ta tuto mou vzorně četla, a tak jsem byla dojatá, že se tak krásně ujala v jejím milém hlase.
Dar přijetí je nejkrásnější, co nám život dává. J.

Besinka: CULIKATA:
Zlatá, když ona opravdu ten den, jak hodně pršelo, Mikinka byla celá na durch z toho deště, tak to dalo vzniknout básničce.
Ano, ať žijí naši miláčkové.
Já též mám tři. A sleduji jejich osudy.

CULIKATA: Moc pěkné dílko.

CULIKATA: Kočičky miluju, již tři napospas osudu u mě našly domov. Největší lásky, viď?:-)

Besinka: raďo:
Moc děkuji. Přeji klidný den a ať nic nebolí. Ani na duši, ani na těle.

raďo: úrodná básnička jo..

Besinka: Lilith:
Mám radost a děkuji za milou přízeň.
Zavzpomínala jsem si po letech na lidovou školu umění a vzniklo toto dílko.

Lilith: Krásná první sloka... blízká mi...
u tohoto dílka srdečně dávám ST, fakt krásné, dojalo mne ;-)

Besinka: M.A.Rek:
Ano, je to tak.