Besinka

Lilith: M.A.Rek: Kéž bych mohla dát ST i kolegovi výše... krásné...

Lilith: Zhasnout ve snu, to je jak rozplynout se ve vesmíru ;-)
Já jednou odletím domů, na svou vesmírnou loď...

Besinka: M.A.Rek: Děkuji za podporu. Tvé řádky jsou super.
Já vypisovala jenom vnitřek, co mi uvízl na rtech.
Myslela jsem si, že ani to mé povídání a psychoterapie textem nemá šanci. Ještě jednou děkuji.

M.A.Rek: V zákoutí času
hrách házen je na stěny
z papíru lodičky
kapesníčky oplachtěny

Ze zákoutí času
vlnkami ze slz slaných
lodičky vyplouvají
však v té chvíli kdosi kých

Do zákoutí času
po kýchnutí vlny se dmou
burácí a dřou
o útesy času i lodičku mou

Na konci času
na jeho pustém pobřeží
loďka z papíru tone
a čas na věky trosečníky střeží

Besinka: j.m.: Díky.

j.m.: Jíťo,nezlob a nebul !

Besinka: divoženka1: Děkuji za podporu.

divoženka1: Smích to je jiskřička v očích,která vzniká když se člověk smíří s osudem a stačí mu to co od života dostal

Besinka: René Vulkán: Já u toho bulela.

René Vulkán: má to co říct

Besinka: divoženka1: Děkuji, divoženko.

divoženka1: Děsy přeměním v hvězdy zářivé
rukou pohladím radostí zazvoním
a hned zavoní svět

Besinka: Lionhead: Ach, drahá.

Besinka: Lilith: Moc děkuji.

Lionhead: Besinka: Kdyby tahle slova měla hmotný tvar, postavila by chrám. (-:

Lilith: Hezké...

Besinka: divoženka1: děkuji za podporu i slovíčka.

Besinka: divoženka1: děkuji za podporu.

divoženka1: Potom dojdou koledníci
zmalují tě na zadnici-a hned bude vesele
to k té první části


Hezká vzpomínka na babičku- to ke druhé sloce

divoženka1: Mít sebe není málo