valerie

valerie: Lilith: dík! věřím v sebe;-)

valerie: Díky vám

Lilith: Tož cinkám vínkem na vítězství!

Lilith: Mňamózní ;-)

Lilith: Jen leť a kveť! ;-)

M.A.Rek: Já vidím
Jak neodkvétáš

valerie: Špáďa: A kdo zaváhá ten ne…. :-) dík

Špáďa: Včera jsem takhle podobně prováhal, teď vím proč. Co je doma (v břiše), to se počítá.

valerie: M.A.Rek: děkuji a myslím že přesně víš ;-)dle toho co díš:-D

valerie: TetaKazi: skoro hraničící se sadismem :-D děkuji

valerie: Besinka: děkuji

M.A.Rek: Lákavá lákáš co nabídnout máš ;o)

M.A.Rek: Kterýpak asi milovník
váhal by nad třešničkami
slaďoučkých dortů
sladkými do rtů?

A nad sladkobolným světem
s buchtičkami sladkých buchet
by pysk ohrnul
jen trubec a vůl!

TetaKazi: To není poezie, to je brutální mučení!! :-)) ST

Besinka: Ano

valerie: Sefer: no, to byla taková první reakce, samozřejmě že od toho dne to vyháním z hlavy, ale prostě je to tu, ale teď už vím co mě přesně čeká a to je mírně uklidňující, moc děkuji za reakci a přeji jen to nej

Sefer: valerie: Chápu překvapení i tíži onemocnění. Mohu jenom ze své zkušenosti říct, že mnoho krásného je před vámi. I já jsem měla po první atace celých 15 let, kdy jsem si ani nevzpomněla, že něco bylo. Mnoho se toho dá už zvládnout.
Jste dobrá, když se vám to tak záhy a zároveň pěkně, podařilo zpracovat.

Marťas9: Moc hezké Val...

M.A.Rek: Jen si tak trochu lízla,
jen tak ve spěchu,
zhluboka se nadechla,
až se celá rozpálila.

Jen to tak trochu lízla
a letěla dál,
o překot Bůh ví až kam,
ač svého cíle dosáhla.

Jen pro tu, co to slízla,
rozzářila se
než jí nicota zchladí,
a zanechala naději…

divoženka1: Krasná