valerie

M.A.Rek: Za třpytu hvězd
a blikotu planktonu
Jónského moře
plave si
nocí
a ono do ní hučí
svým příbojem
zda se to sluší
nocí
plavat si jen tak
houpat se jak vrak
vlnami moře
nahá
a ona proč ne
přece neusne
když noc je
vlahá
pak plave znak
ladně jen tak
a plavčík volá

MAMMELLE

poet: Život je jen náhoda...

Zeanddrich E.: valerie: Omlouvám se, přehlédl jsem Tvou odpověď :); ano, jsem Roman :):).

Dota Slunská: Takové hezké zážitky... :)

M.A.Rek: Motýlí křídla
ve vánku valčík tančí –
ač motýl je kdes

;o)

Lilith: Tak tak... nechat minulost kdesi za zády... nač se vracet... a budoucnost? To je velký překvapení ;-)

Lilith: Hezunké moc!

Lilith: Usmívám se dokonce růžově ;-)

Lilith: Nadějná...

Lilith: Slunci jsou auta i lidi šumák, ale umí potěšit i tak... ale příroda, to je kráska, když je ještě panenská... ;-)

neonancesion: U moře jsem nebyl.

Dota Slunská: Optimismus oděný do slov.

valerie: Zeanddrich E.: nenašla, tak tedy Roman?

valerie: Zeanddrich E.: tak nevím, podívám se na tvůj románek jestli ho tu máš, dík

valerie: Zeanddrich E.: děkuji za čtení a těším se

Zeanddrich E.: (jo, Valérie - také jsem někdy již začátkem devadesátých let napsal báseň, ve které se objevil verš Já jsem ty /
Ty jsi já :); zkusím dohledat, a vystavit zde).

Zeanddrich E.: valerie: (Já - rovněž Románek :) - říkám: povedená báseň, Valérie :) )

valerie: neonancesion: trochu nechápu;-)a dík za reakci

valerie: Zeanddrich E.: jestli je to tak, tak nevím jestli mám být potěšena že jsem tak čitelná nebo nemám:-D děkuji. A odkud?

valerie: j.m.: pobavils:-) dík