Nebezpečnost touhy z nás udělala cizince ve vlastním světě.

Smolař i car,přímočarý,chtivý.Není život mstivý.

Tak, a tady je další z mých starých básní. Je sice poněkud delší ... ale i tak doufám, že se vám bude líbit. A ikdyž tohle pro ni asi nejlepší oddíl, nevím kam by se dala lépe zařadit.

..taková prastará pohádka..

..i ona se chce trochu mít..

nádherná mjůzik kdysi v komentíku od byrona inspirovala k tomuto dílku… https://www.youtube.com/watch?v=n8VBPMKLxSg

Druhá píseň z Prachu hvězd. Tentokrát věnována Trenkarské věži mágů... Také už zde jednou byla, ale protože patí k dílu, bylo by škoda, kdyby zde nebyla.

Nemohu se omluvit ani si s ní promluvit.Byla mi přítelkyní v čase těžkostí přesto nebyla seznámena s teorií křehkosti.VÍRA.

Tichá bouře uvnitř mého těla uvízla na mělčině a o hrdlo se třela.V podobě slov vybouřit se chtěla.

~~~~~~~~

~~~~~~~~~

Potřebovala jsem ti být stromem,Ty mně korunou,proč všechny touhy jednou /uhynou/pominou/.

OPUSTILA JSI NÁS.TVŮJ SVĚT V NĚMŽ JE MOŽNÉ COKOLIV,OVLADATELNÝ TEBOU.

Nám všem tak důvěrně známá nebezpečná čtenářka myšlenek,podstata všech skutků a myslitelka mnohých smutků.Je to láska,ona důvěrnice.

Planoucí žádostivá slova,kterým text hmotu dodá.

REQUIEM