na křídlech....

Tato báseň je óda na prachobyčelný život, život, jaký vedou miliony a miliony lidí. Probíhá tak hladce, že to vzbuzuje závist, jak je bezproblémový. Člověk se narodí, je očkován, později potká nějakou kočku, kterou si vezme za ženu, pracuje a pracuje, aby poistavil něco na nohy a nakonec umírá a zbyde po něm jen ten náhrobek a někdy ani to ne. Prachobyčejný život se řídí jednoduchými pravidly života. Člověk jde večer spát, jako miliony jiných, vstane, vyčistí si zuby nebo je vyndá ze skleničky, umyje si tvář, oholí se, jde-li ve vzácném případě o ženu, nasnídá se a jde pracovat. Vrátí se z práce, vrhne se na gauč a zapne televizi u které také usne.Dříve, v dobách Temna měl na to kolíbku, ale kde ty časy jsou ? A tak to jde den za dnem a za dnem a je v tom určitá hladkost a bezproblémovost, že by jeden záviděl. Skeptici takový život definují rčením : " Miliardy much a hovniválů hejna se nemohou mýlit, lidi žerte lejna !" To není černý humor, to je černá skepse, ta nejčernější te všech, vcucne do sebe i světlo. Nevšímejme si toho. Báseň má poněkud nezvyklou větu závěrem, která se tam hodí jak ryba na jízdní kolo, ale jak mne napadlo, tak jsem psal. Já neškrtám a nic neměním, abych se někomu zalíbil. Nemám to zapotřebí, líbím se sám sobě. Ne vždycky, ale většinou.

nemlčím

Některé činy se nedají vzít zpět.. Jedno z mála děl, kde je pro mě daleko důležitější obsah než kvalita

Ještě není síla na slova, na to se zvednout a jít dál... věnováno mému nejlpešímu kamarádovi, příteli.

Báseň je původně píseň, trochu jsem ji přepracovala, tak snad moc nepůjde poznat že je to píseň :). Je to inspirované soutěžemi s talenty, především těmi, kterým se tom nepodařilo.

Mé nejbližší.. :-(

Nevím, co sem mám teda psat, když už asi tušíte, co to může být. Mno... uvidíme

Myslím si, že tato báseň žádnou anotaci nepotřebuje. Jen tolik, že je psána pro mou lásku, která se nepohoršuje ani nad mými "otevřenými a odvážnými " erotickými básněmi, které nemohou být zvěřejněny na tomto serveru. Ve skutečné, opravdové lásce je dovoleno vše a láska si klade slova, pojmy a výrazy do jiných poloh, než do těch všedních a obvyklých. Ať mi anotaci napíší do komentářů básníci a básnířky na tomto portálu. Bude mne to jen těřit. I když budou nepříznivé.

úplně první /2005

Po prázdninovém půstu zase jedna zamilovaná...

sebe i druhé

teď ne...

Taková lehce dekadentní...

Pokus o výkřik do světla...

Krátký výkřik.

někdy přemýšlím o tom, zda vůbec ještě žiju