Dota Slunská

Ano, člověk je z velké části sobec. Ale je v něm naštěstí i mnohem víc.

Moc pěkná poezie.

Kéž se srdcí ledy unoří.

Rozumím. Některé pocity a citlivou vnímavost jsme už ztupili nebo zašantročili či poztráceli v záplavách dalších, léty nahromaděných zkušeností. Možná zavřít oči a obrátit je dovnitř, do dob, kdy v nás bylo jasněji. Díky za pošťouchnutí k zamyšlení. Ráda u tebe čtu.

To neni možný :)

No ano, klid má teplotu, zvuk i vůni...(i další charakteristiky).

Zavři oči a jsi tam.

Strach má sklony dávat nám klapky na oči a na uši. A náhle je pozdě a nelze to už dohnat.
ST

Koukám, že limeriky jedou. :)

Skvěle:)

Každý si takového štěstí nevšimne, natož aby ho ocenil.

A zase to máš moc pěkný.
Báseň plná jarních vůní.

Mám z tvé básně páteční déja vu.

Je to tak.

Možná jde rychlík čas zastavit i vlastním tělem...nevím. Vůle je mocná čarodějka. Nálady relativizují nejen čas, ale i prostor. Proto nám svět i lidé připadají někdy příšerní a jindy nádherní. ;-)

Píšeš zvláštně.

Skutečné.

Lidi toho nakecají...

Člověk by se měl chovat tak, aby se nemusel omlouvat.
(už nevím, kdo to řekl, ale měl pravdu)

Vynikající:)