wiosna
ze sb. Jarní
» autor: zenge |
Jaro už ťuká na vrata
já, tata jdeme blátem
obhlédnout naše državy
s čutorou pod kabátem
prožívám další déja vu.
Jaro, jo jaro
už veselejc je na obloze
a pod ní můj kraj rodnej
Arone k noze
tak je hodnej..
Jaro už ťuká na vrata
jdeme si jen..
a k bohu slova díků,
jak zadky žen
plácáme sloupky ohradníků.
Wiosna, jo jar
je cítit už i nad kravínem
až budu stár
budu tak chodit se svým synem.
------------------------------------------------
já, tata jdeme blátem
obhlédnout naše državy
s čutorou pod kabátem
prožívám další déja vu.
Jaro, jo jaro
už veselejc je na obloze
a pod ní můj kraj rodnej
Arone k noze
tak je hodnej..
Jaro už ťuká na vrata
jdeme si jen..
a k bohu slova díků,
jak zadky žen
plácáme sloupky ohradníků.
Wiosna, jo jar
je cítit už i nad kravínem
až budu stár
budu tak chodit se svým synem.
------------------------------------------------
Tipů: 20
» 12.03.22
» komentářů: 9
» čteno: 269(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 14.03.2022 - 11:24
1 
Zářivě v kapce jaru
nebo té od jantaru
přichází čisté v hlasech i listech
(snad ho tím jak si lžeme
moc nezmažeme)
nebo té od jantaru
přichází čisté v hlasech i listech
(snad ho tím jak si lžeme
moc nezmažeme)
» 16.03.2022 - 09:20
Když hořkost s pohodou
v básni se mísí,
sám sebe já se ptám:
— Čí ty jsi, čí ’si?
v básni se mísí,
sám sebe já se ptám:
— Čí ty jsi, čí ’si?
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.