Dota Slunská

Jen se vznést.

báseň jako střela

Excentrická báseň, jež nepřekročila hranici mého vkusu. Proto si ji vychutnávám. :)

Trefně zbásněno.

Takové upřímné pohlazení. Dáváš básním teplé dlaně a otevíráš srdce.

Ha, já to říkám pořád, že múza děsně navádí. :)

London pravý neunaví. (někoho ani Jack Londonů) :)

pařím Paříž paříme

smysly dokořán...

Jedny z nejsilnějších veršů, co jsem za poslední dobu četla.

Citlivá dušičko, všimneš si i zdánlivě nepovšimnutelného nebo toho, co by jiní považovali za samozřejmé. Mám radost z tvé radosti. Doufám, že už jsi jako rybka.

tohle bylo zábavný! :)

duše je otevřená kniha, čtěte, nebo dům, otevřené okno, dveře, vstupte...moc hezká, vílo

Taky nevím, jak to děláš, ale jde ti to jedna báseň.

Dík za večerní rozesmátí. Teď už možu valit chrnět, úsměv na rtu, spím jak mrně.

Úchvatné trio. Drnkáš na mé struny.

umíš krásně prolabutit svá slova

ty víš, kde najít Pegase, od tebe si vezme i z ruky

Loti, je krásná.

Záložkuju. Pro ta slova, pro pocity i pro žňovky samotné. :)