Mizdop

Z pastelů barev,
větrem namíchaný,
štětcem slámy,
čerň dohnaná komínem,
v mračnech, jak karavany
vláčíš nás do zimy
můj milý podzime!
---------------------------------------

Bedřichu!
Kopr a řeřichu
sklidím o podzimu
a kvásek z trnek
vypálím
a až se zeptá
ta z dalších zim
cos dělal čoveče?
Vokážu dřevo poskládané
zastřihlé vlasy u kleče
u toho, co dřív popadané
můžu se smát
a chvíli zabrečet
třeba i tančit po světnici
pak čučet v bílo okenicí
prohlížet starý fotky z krabic
a dýmat z lulky
do klekánic
jináč ta zima stojí za...
nic!
-------------------------------------------------

A kolik bylo draků
uletěných
a slzí mojí drobotě
a bláta na botě
a větru ve vlasech
a listí na návsích
a ozvěn, šumu, ech
a dnů řekl bych i psích
Pšík...
A rým
a vody u nás v toku
a grogů...a grogů...
------------------------------------------------

Mech z naší krytiny
v zahradě krtiny
a stromy vohoz,
jak z Woodstooku.
Kolik já roků ještě?
Dyť volezlej sem starej ješter
a radost mám i z toho deště
a z každých rán,
když se poskládám
a svoje kosti
donesu k Lajblům
do Zámostí
na karban, pívo, trocha plků
i občas ,,malou´´s jehličím!
Tam ruku tágem procvičím
i zapomenu třesu
a vzpomenu zpěvu
při cestě zpět tam k lesu
kde pochoval jsem Evu
mou
brou...
------------------------------------------------

Podzim je.. před zimou!
(Z.B)