Dota Slunská

Básněnko, ty jsi jak barva v duze.

Ten závěr... :) A pro bratra je tu ondatra. :)

Ty ještě píšeš? :) Hezká pocitovka. Úplně to vidím a cítím.

Jani, tvé básně jsou ztělesněním křehkosti a ženskosti. A jsou pravdivé.

Mám pocit, že u tvých básní píšu pořád totéž do kola. I když pocity se mění, hodnocení je vždy stejné. Cílíš a nemineš. A vždy tak lehce přirozeně, bez vynucování, bez tlaku, bez nadbytečných příkras. Obdivuju to a oceňuju.

Starý dobrý časy...a vůbec. Tanec má v sobě cosi protikladnýho. Něco, co se zdráhá i přitahuje. A k tomu všemu ještě šestosmyslně vnímá (i promlouvá).

Jsi jeden z básníků, kterej mě téměř vždycky užasne a k tomu ještě dojme. Prostě špička. Znovu volám: „Tak už to šmejkni na papír a svaž to. Plííííz." :)

Příval života. Žjů, exploze zážitků a pocitů. Sfoukávání...týjo, to je omamně zavazující. Uzel, klička, hotovo. :)

Neúnavný básník. :)

Jasně, srozumitelně, přesně tam na jih od mozku. To by rozehřálo i ledovou královnu.

Tohle mi tolik připomíná. Krásně napsaná.

Mrazivost i při myšlence.

Umíš přenést do jiných míst a jiných časů. Obohacuješ, díky!

Krásné všímání, krásné žití.

Radost z poezie.

Vidím tu chvilku. :) Možná to zní cynicky, ale sálavé teplo je mnohdy daleko užitečnější než vzpomínání. Nicméně, co má smysl, aby zůstalo, zůstane tak jako tak.

Pravdivá (člověk má leckdy víc jedu než had. Totéž naštěstí platí i o sladkých plodech:)).

Je vidět, že (se) zachytíš (o) magnetický vlny všelijakejch múz, a ať už je jejich povaha jakákoli, pokaždé z toho vyjde kus k úžasu.

vzácná jako jaguár

každá otázka kterou začínám slovem kdy
zůstává bez odpovědi
zrovna tak když se zeptám
kam se ztrácíš

na věku nezáleží:)