když se kolem domu uhnízdí Říjen...

červený rybíz stéká
v krvavých krůpějích
po hnědých snítkách
já lelkoval pod šálou
z pronikavé zeleně
nasekané petržele
a po očku sledoval
stydlivou horu
co rozhalí svá mračna
a ukáže půvabnou tvář
jen když se ujistí
že se nikdo nedívá
podobná fatě morgáně
co se vznáší v oblacích
jako miska se zmrzlinou

znenadání jsem sebou trhnul
jako přezrálé rajče
když zaslechne vrznutí branky
a dívám se na kolena dívky

voněla kávou a solí
přirozeně sebejistá
s hluboce zastřeným hlasem
jakým mluví rumové pralinky
k tomu fascinujícímu bodu
těsně před astmatem
pleť v odstínu whisky
zrzavé oči hořící čertovinou

její krása byla náhodná
takže nefalšovaná
a brala dech
a dokázala si prosadit názor
i kdyby měla vychýlit Zemi
nebo babičku z houpacího křesla

pověz mi příteli
odkud vychází vzrušení?

zatvářil jsem se
jako hruška z kompotu
nerozhoduji se unáhleně
dokážu uvažovat i 15 minut
nad otázkou
jestli může mít pravá strana
také levou
a pak mi svitlo

mám to
milá Candomblés
přeci tam kde dochází k nárazu...