Dota Slunská

Jó, poezie...:)

jak poeticky, chytře a zároveň s hloubkou vyjádřit lidskou malichernost :)

Príma momentka jednoho ne/všedního dne. :)

Nádherná věc. K tý se budu vracet.

Nápaditost, citlivost, vkus.

Náramná dávka poetiky. Nenucená apřesto naléhavá.

Zarývá se pod kůži.

Horalková. :)

Je tam krásně. Nutno podotknouti, že i tvé básně jsou nevšední.

Bavíš.
(věz, Tibaťanů bývá šest) :)

Krásná alegorie. V úsměvu jsou obrovský světy. A co je na tom nejlepší, že díky němu jsou v kontaktu s tím tam/tady venku.
Rozbít pannenskou bělost stopou života - krásně a trefně řečeno.

Tuhle si musím nasyslit do šuplíku, ta je nádherná.

Nevěřím, že cit se dá vyčerpat... A jestli jo, tak je to průser.

Řekls to moc hezky! (A Woodymu se to taky povedlo.)

Tohle je moc krásný letmý vzkaz.

Píšeš podobně jako panK. Zdánlivě drobné útržky plné atmosféry.

lehunko plyne, moc šikovně vykreslená

Vědomí má svůj vlastní vnitřní život...něco se nedá dočista ztratit. Smutná, ale krásná báseň.

dotkne se duše

Ležet se dá i na čerstvým vzduchu...;-)