Poslední pláč» autor: Lazar |
Ve světle svíčky před námi
oči jen něžně zářily
my zůstali jsme zde sami
u Nekonečna na chvíli
než ráno přijde branami
kde Osud Lásce neznámý
zůstane s Touhou opilý
U břehu moře na lodi
zaslechnu možná tichý pláč
v kajutě mrtvé svobody
v níž ďábel – Lásky protihráč
vyznavač slepé náhody
je vládcem Pouště bez vody
I Nekonečno dnes může
milovat krásu Tvé Duše
Tipů: 18
» 29.06.25
» komentářů: 9
» čteno: 38(10)
» posláno: 0
» nahlásit
» 29.06.2025 - 13:58
1 
Nevím, jak ty pocity okomentovat.. Prostě jsem se musela na chvíli zaSTavit.. Díky.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Selhání či odpuštění? | Následující: Pravda mého Nekonečna?