G.P.

Nemám tady, co bych haněl,
když píše své ptákovinky
do šuplíku, do holinky
Drsnosrstej kokršpaněl...

Vlání koňských hřív
a vítr ve vlasech
a slunce na tvářích
a splynout s hřbetem koně
na pláních.
To chtěl bych
jako dřív...

Mario de Janeiro: Nemůžu, mám vlka... :-)

Hmmm, to se mi ani komentovat nechce. Pravda pravdoucí je to, ale smutná a nepříliš optimismu do žil vlévající... :-(

Tchin Lo ekonomy drtí,
EURO na opasku škrtí,
večer brouká pod fousek:
Podlehne i Kalousek...

potkali se tuleni,
byli trošku nas...štvaní
že maj jenom černý háv
a že se jim směje páv.

Jeden kvůli tomu brečí,
druhý se na nervy léčí,
závidějí pávovi
jeho oči duhový...

Ta zimní krajina,
ledové květy
a bílo ticho
v chrámu páně, kde všechno je svaté.
I já je miluju,
ty čisté světy
a stojím užaslý,
když brodím se po kotníky v blátě... :-)

kacíři, to jsme tu myslím všichni...:-)

I moje nohy hodné jsou
pozornosti zdejších dam,
mám jednu a mám i druhou
zkrátka obě nohy mám.

Jsou přesně, jak jsi napsala,
lýtka - to je jeden sval
ovšem co jsi nepsala,
že ten sval kamsi odplaval.

A stehna v barvě vápenné
sotva drží chabý trup
křivý jak v době kamenné
a na koleni ani chlup.

Však nic si z toho nedělám
a hbitě spěchám výš a dál.
Pročpak dělat z toho krám,
své pozadí bych rád popsal.

Jen trochu hýždě povislé mám
a boky splývají s mým pasem,
však přesto bůčku neodolám
a jemu podobný i já jsem.

Tak to je óda na mé nohy
na pozadí i můj pupek
a že k chlubení mám vlohy
spáchal jsem ten hrozný skutek

...a napsal to sem :-)

Pod vrstvou roků
bez chuti, bez zápachu,
spí naše vzpomínky,
pokryté slupkou prachu.

Já nemám je moc rád,
jsou léty obroušené,
ty naše vzpomínky
do lihu naložené.

S nimi už ztratil šmak
život i mnohý vztah
a všechna má dát - dal
na miskách vratkých vah...

Bezejmenný,
tedy bez jména,
má však jistotu,
má však výhodu
-
už žádná migréna...

Skývu?
Uznale kývu...

Hmmm, no jo, je to taková countryovka. Jen trošku nepřehledná se mi zdá (graficky). A prosím, prosím - "zpráva v televizi" je česky se "z"...

No jo, Vánoce,
letos asi na blátě
a trochu nervózně,
v potrhaném kabátě...
Tak aspoň koledy
a mše pana Ryby
ať aspoň na chvíli
zmírní pochyby...

Když se člověk vzruší,
srdce potom buší,
ke všemu jsme hluší
a jak každý tuší
v tomhle čtyřmilostném gardu,
hrozí infarkt myokardu :-)

No super (tip), hravý text a moc pěkně udělaná muzika :-)

...a ještě pár slov...

Já mám modrej palec - od kladiva, stačí to...? :-)

Tvoje milá šikovná je,
to ví tu dnes asi každý,
tak jen jí moc neprovokuj,
ať se nedopustí vraždy ;+)

Přidávám se k díku a k obdivu. Nezlob se, že netipuji, ale to stejně není to podstatné ;-)