G.P.

katpok: To si piš, že s sebou potáhneme zpěvníky. Vzhledem k tomu, jak jsme všichni sklerotičtí, není vyhnutí. A když si chceme zapět, nezbytně musíme mít podklady :-) Nejhorší je, když někdo (a to se děje pravidelně) vykřikne: "A tuhle znáš?" a řekne tři slova. "Jo, znám jí, zahraju, ale nepamatuju si slova", no, a ukáže se, že jí znají všichni, ale slova nedá nikdo :-D Takže zpěvníčky jo jo jo!

Koukáš se na film, co je plný celebrit,
támhle je amík a támhle zase brit,
slavní a slavnější a stejně netuší,
co česká holka chová ve své duši...

Když zaslechnu Tvé sladké:
Miluji Tě,
pospíchám za Tebou a
střásám gatě :-)

Jenom se podivte
na toho nezdobu,
je dva a dvacet let stár
a pořád dumlá.
Jen jeho dudlík dnes
má jinou podobu...

Levandule: No, hezky jsi to napsala. Kamarádi, ne tak vážně. Beru s sebou spoluhráče z kapely, protože je daleko lepší než já a je pro každou špatnost :-) Takže se moc těšíme na večerní muzicírování - Kars se přidá, na to vezmu jed :-) a doufám, že i další. Mohli bychom udělat Velký počátecký Jam session, co vy na to?

drsnosrstej kokršpaněl: Františku, já vím, že se s tím nedá nic dělat, ale vždycky (opravdu vždycky), když tuhle pitomost slyším, proběhnou mi v hlavě výše popsané myšlenky. možná v jiném pořadí, s jinými asociacemi, ale pořád totéž. A jestli sebou tahle doba přináší stodvacetiprocentní polovičatost a nedůslednost, nelíbí se mi. A nechci se na tom podílet. Například včera (když jsi se zmínil o filmech) jsem se díval na "Muž se železnou maskou". Jen detail - sedlák, který na poli sekal obilí kosou, byl v koženém oblečku a'la Hells Angels střižení Vilémem Tellem a kosu viděl zřejmě úplně poprvé v životě. Prostě tupí Američani...

Levandule: Ale to se mýlíš, není to vztek, co mi vnuklo tuhle myšlenku, spíše smutná rezignace a nebylo to dnes, jen jsem to sem dnes napsal, protože to, myslím, platí dlouhodobě. A třeba (a někde v skrytu v to doufám) se ho to jednou přestane týkat a najde se někdo (jiný nežli maminka), kdo ho bude milovat se vším všudy...

jc senior: Ovšem, to je fatalistický přístup k věci, ale přesto se mi příčí, nechat se smýkat "osudem". Co se má stát, stane se ... možná, ale to neznamená, že budu jen slepě čekat "až to přijde"...

jc senior: Ba ne, Jiří, tohle já odmítám...sorry.

Název mi evokuje jméno rubriky v kdysi vycházejícím pionýrském časopise Sedmička. Tam se ptali těch "slavných", jaké to bylo, když jim bylo třináct...
já už si top nepamatuji, ale Bůh se tvářil jistě stejně vyhýbavě a lišácky, jako dnes, kdy si někdy postesknu společně s Tomášem Klusem - za co, Pane Bože, za co...

Ona tedy není monáda jako monáda, ovšem do téhle čínské bych šel ST ebou...

myšlenka pouhá: Pokoušíme se o to den co den, každou hodinu, každou vteřinu, ale zatím bez úspěchu...zatím

Na hroby jsem teď tak trochu vysazenej. Kdo ví kolikrát? Jednou...dvakrát...desetkrát...stokrát...nebo už nikdy?
Quien sabe...?

bameka: A já myslím, že v tomhle si rozumíme :-)

vavaoko: myšlenka pouhá: labuť: kvítek: jc senior: Erma: básněnka: bameka: Ufff, děkuji za odezvu. Ani jsem ji nečekal. Ovšem pro některé z vás upřesním. Nepsal jsem to jako legraci, bohužel mě to vážně štve. A ani si nemyslím, že to je pozůstattek "bolševiků", protože tohle bez mrknutí tvrdí dnešní mladí, dynamičtí manažeři, často se honosící nějakým tím MBA, nebo Ing., nebo alespoň Mgr., ale rozhodně lidé, kteří si za "bolševika" tak možná hráli v uhláku na horníky...

No, ještě vydrž, doufám, že to bylo dno...

Já vím, že jdu s křížkem po funuse, ale stejně se přidám. A budu Ti trochu oponovat. Základním kamenem poezie nejsou slova, základním kamenem poezie jsou myšlenky a sny. Vlastně - Sny. Kdo na tohle zapomněl, nemůže nikdy napsat dobrou báseň...a Ty to víš :-)

A já říkám, že dáváš světu lásku a dáš jí i svým dětem. Dávej dál, lásky není nikdy dost!

Ach jo... :-(

Hle - to je Severní hvězdička -
a jak umí skládat písmenka,
zprvu byla maličká,
teď je už velká, panenka!

Mám rád, když Tvé světlo září
na šedém nebi našich dnů,
tak ať se Ti dobře daří
a dej nám kousek ze svých snů...