G.P.

Ni smírčí kámen, ni smírčí kříž
nesejme z ramen mé viny tíž...

krizekkk: Proč si myslíš, že tohle není ze mně a za mně? Když jsem si přečetl tu Tvojí, inspirovala mne a to je přece v pořádku. Nebo ne? Věc se má tak, že s ubíhajícími léty mám mnohem vyhraněnější názory a mnohem větší svobodu je říkat :-D To ovšem neznamená, že bych snad nerespektoval názory jiného. Každý má přece svobodu na svoje vlastní já...

Chlapče, to nesmíš na sever, ale do Saudské Arábie...

I mě to trápí velice,
být číslem ve statistice...

Ještě tě čeká dlouhý běh
prašnými cestami,
ještě je před námi
vysoký strmý břeh.

A teprve na konci téhle pláže,
až staneš po palmou,
až sfoukneš svíci stou,
nasedneš do černé ekvipáže...

Když vidím vaše mazlení,
skoro mám důvod k žárlení :-)

Levandule: No jo, to jsem zapomněl zmínit. Dárek od Tebe je super, lístky na muziku - blues, Reduta - to je ono. Jen se bojím, že tomu bluesovém harmonikáři, o kterém ten večer je, budu strašlivě závidět a možná si zase uvědomím, jak málo toho umím já... :-)

Vím, že se Ti posezení a večeře v zámecké restauraci líbilo. A abych pravdu řekl - mě tam s Tebou bylo taky moc dobře :-) A abych nezapomněl - ty růže jsem Ti tam dovezl už odpoledne :-D

Myslím, že si Stvořitel
tiše sedl na pr.el...

na stole sklenka,
a v ní myšlenka
noblesní.
běsní.

A pijan pije
a sní...

A my?

A ty máš tu velkou kliku,
ty, daňový poplatníku,
že můžeš peníze dát
aby se lump mohl smát...

Každá drahá bývá drahá,
občas navaří nám naší
trochu horkou hořkou kaši
a když se pak občas zdráhá,
povídám vám, milí braši,
poté bývá ještě dražší...

Možná ten překrásný obal
jen chladnou prázdnotu schoval...

V kolíbce lží,
když tiše mží,
se často zjevuje
a tiše zevluje
lež na druhou
a s ní se radujou
ty sladké pololži.
Tiše tu souloží
a pravda pláče v koutě
na moutě.
Jak snadné uvěřit,
když chce se nevěřit
a pod příkrovem lítosti
se snadno často rozhostí
dojem, že pravda je jen moje!
A je - v kupkách hnoje!

A víc než můžeš nabýt
a víc než můžeš vábit
ztrácí se v jednu chvíli
a se vším i tvůj milý...

Je snadné rychle odsoudit,
je těžké přijmout, odpustit...

pravda je jako olej
-
strašně se maže...

Mezi tělem a duší,
aniž to zatím tuší
i jí buší
srdce...

Stěžoval si kaštan žaludu:
Až ty budeš v akci, já tam nebudu... :-(

řeknu ti to jednou větou:
U nás růže ještě kvetou... :-)

Duha? Na to slyším, jářku,
ale doufám, bez všech nářků,
že ten pstruh dál řekou pluje,
neboť duhou též i sluje...

katpok:
Kačice střelená
vypadá dost ztuhle,
těžko ti co poví,
když už leží v truhle...