G.P.

Noc se úsvitem pýří
a zalézají
slepí netopýři...

čas nikdo nevrátí,
už odjel po trati,
už prásknul opratí
už bylo - má dáti...

A i když jsi se smál,
zůstalo jenom - Dal...

A z nebe padá bílý sníh,
co nerozpustíš ve dlaních...

A potom, že je jisté,
že slunce vyjde každé ráno.
Dalšího dne nám není přáno...

Vzal si modrou tabletku
a pak čekal na Bětku.
Příprava mu nevyšla,
ona Bětka nepřišla.
Sice má teď dlouhé stání,
jenže Bětka není k mání...

Já už jsem zblbnul
a div se , světe, div,
pitomé nápady
mám STejné jako dřív...

Romana Šamanka LadyLoba: Bude z čeho vybírat :-)

Vidím se v zrcadle,
ta nahá pravda bolí,
raděj to zrcadlo,
přetáh' bych holí...

René Vulkán: Díky :-)

M.A.Rek: Kdo to nezažil, nepochopí...

Raz - dva - tři,
šou dva - tři
ve valčíkovém rytmu,
raz - dva - tři
a čtvrtou dobu vypnu,
do páté si rýpnu.
Raz - dva - tři
jsme machři...

Jen někdy se stane,
co nikdo netuší.
Ticho ti křičí a bodá do uší...

Je smutné, když se láska vytratila
a tam kde kdysi kvetly louky
je dnes jen pláň sněhobílá...

Můj dům, a já to mám rád,
každou noc se mění v soví hrad.
Horší jsou pak rána, kdy mám vstát,
nejradši bych zpátky do postele pad.

Když já se kouknu do zrcadla,
leknu se!
A zakrejvám si oči dlaní.
A tak se tam dívat nebudu,
ať se bojí jiní...
A já mám klidné spaní.

Prší.
To je přece klika!
Ať si kdo chce, co chce říká.
Ptáti musíš se vodníka...

Chceš-li doma pokoj mít,
past mu musíš připravit,
když se mrazem zbarví meze,
duch do tepla rád zaleze,
potom připrav starou duchnu,
do které by ten duch žuchnul,
pak tu duchnu zabal pevně,
duch v ní usne a pak zjevně,
dá ti pokoj a klid duši.
Když duch spí tak tě neruší...

Láska, to je jen chemie,
ale vysmívat se umí, bestie...

Nemám srdce z kamene
ani z oceli.
Nemám totiž žádné
a tak jsem v p....!

Pes co štěká nekouše
ani Fanouše.
Pes co vrčí
se krčí.
Pes co vrčí, štěká, kouše,
to je vlk v beránčím rouše...