zelená víla

jednoduše ST a vnitřní...

sen... to je tak vlídné slovo a i jeho vnitřek... mám jeden sen, jít s tátou na pivo a poklábosit, nikdy se mi nesplní... a ten o lásce, ten je na nás... snít , ale i budovat... :-), jinak krásně napsáno...

krásná dráždivost...

mokasíny skutků jsou jen na nás... (jinak skvělý výraz)

bolestné krůčky... po jejich prožití je jejich intenzita na každém z nás...

krásná slova... život je paleta barev, my si vybíráme, my malujeme, i když ovlivněni, ten náš život má přeci jen tu naši barvu i odlesk, lesk...

vždy je někdo spokojen a někdo ne... mě momentálně děsí smýšlení lidí, zabíjíme se pro nic za nic, peníze vládnou... a tak, začínám mít strach...

jsem tedy víc psí než kočičí , ale tohle je prostě roztomilý... díky kočko :-)

ST

hmmm...díky tvé básni i komentářům přemýšlím, zda jsem až tak velký ateista, jakým v sobě jsem, leč s vírou...nechám se ukamenovat, ale já bibli ráda nemám...přesto si přidám plnohodnotná...

bolest jako mravní nutnost?? myslím , že ne...

ty jsi znatelný i v pološeru :-)) jinak kouzlíš slovy, ale to ty víš...

naděje je moc důležitá, bez ní by byla tma..

já mám jaro v sobě... a tak si jím brouzdám a je to skvělý... a dnes mi to slunce hezky pohladilo...

čajovny mají krásnou patinu chvíle.. a ty jsi to už prvními slovy krásně odstartoval...

vlastně je moc fajn se těšit... tak se těším...

s něčím nezvratným se člověk smířit musí... a pak má volby... je fajn se smířit sám se sebou...

já myslím, že každá je originální a jiná... nemyslet negativně, pak je vždy vše spatně :-)

je fakt dobrý, originální...

veškeré tvé dozrávání je dokonalé... jsi tak krásně lidsky, žensky, moudře dozrálá... hladíš a souzníš vším, i slovem umíš tak pohladit... klaním se tvému člověčenství...