FortUnie...konečně...
plnoletá...
» autor: enigman » Básně / Experiment |
...těžko jsme se s Rýhou mohli v takovou chvíli něčeho obávat
podobně jako Johanka z Arku
když se jí chystali upálit na hranici
asi také nebyla nějak rozrušená
že stojí na slunci
bez klobouku...
a vskutku...
než jsme se nadáli uviděli jsme
lehce potřísnění čímsi co připomínalo namletý vesmír
FortUnii v plné svěží kráse...
město uzardělé
a cípaté jako hvězdná vlajka
svazu rudokožských republik
z lesknoucích se polévaných cihel
jehož panorama se ježí fantazií
a půdorys si nezadá s excentričností spekulantů
s uměleckými sklony…
jak zvláštní asi jsou lidé kteří tady bydlí...
obzvlášť zřetelně se jeví
ta přitažlivá neskutečnost za soumraku
kdy se pitoreskní střechy rýsují temně
na pozadí červené
a celá ta bláhová země vypadá
jako oddělená od světa
osaměle plující jako mrak...
uvítala nás úsměvem sama paní Radostka
hlasem co by mohl přivolat monzun
a přípitkem ,,Vody uherské královny,,...
pozn. vzít si recept
hned zpočátku jsem odhalil zajímavou skutečnost
chování žen je jedním z místních paradoxů
jsou velmi emancipované a přece
skládají mužům zcela zvláštní poklonu
jaké se normálně nedočká
poslouchají totiž co říká…
přichytal jsem si pro Radostku pár otázek
první:
,,Čím je ve FortUnii úsměv?,,
odpověděla hbitě
,,V jistém zoologickém smyslu
je to vlastně instinkt
co vyvolává přízeň a lásku,,
a živočišně se zazubila…
pozn. zajímavé tady zřejmě ještě neznají přetvářku…
otázka druhá:
,,Jsou ve FortUnii fobie?,,
odvětila takřka láskyplně
,,Jistěže příteli ono je to často dáno ohrožením již v dávných dobách
k zajištění přežití
určitě se radši odplížíte od srázu se sevřeným žaludkem
než budete lehkomyslně balancovat na jeho okraji…
třetí otázka:
,,Všiml jsem si že tady máte dveře jak jste na tom s prahy?,,
,,Patrně vím kam míříte
člověk si často vytváří prahy
které za pomoci rituálů překračuje
z jedné existence do druhé
v jakési víře
ovšem tady u nás je nepotřebujeme
a popravdě dveře tady máme jen k rozptýlení
však uvidíte až se ubytujete…
pozn. velmi objevné rozmlouvání
mám poněkud zvláštní pocity oproti Zemi
kde panuje přesvědčení
že žena následuje muže
zde si spíš myslím
že kráčí o kus před ním...
Rýha ucítila můj zkoumavý pohled
otočila se a klidně snesla ten obličej
nového úžasu a možností
a mě vešla do duše
její podoba
nenarušená slovy
v tichu extáze…
podobně jako Johanka z Arku
když se jí chystali upálit na hranici
asi také nebyla nějak rozrušená
že stojí na slunci
bez klobouku...
a vskutku...
než jsme se nadáli uviděli jsme
lehce potřísnění čímsi co připomínalo namletý vesmír
FortUnii v plné svěží kráse...
město uzardělé
a cípaté jako hvězdná vlajka
svazu rudokožských republik
z lesknoucích se polévaných cihel
jehož panorama se ježí fantazií
a půdorys si nezadá s excentričností spekulantů
s uměleckými sklony…
jak zvláštní asi jsou lidé kteří tady bydlí...
obzvlášť zřetelně se jeví
ta přitažlivá neskutečnost za soumraku
kdy se pitoreskní střechy rýsují temně
na pozadí červené
a celá ta bláhová země vypadá
jako oddělená od světa
osaměle plující jako mrak...
uvítala nás úsměvem sama paní Radostka
hlasem co by mohl přivolat monzun
a přípitkem ,,Vody uherské královny,,...
pozn. vzít si recept
hned zpočátku jsem odhalil zajímavou skutečnost
chování žen je jedním z místních paradoxů
jsou velmi emancipované a přece
skládají mužům zcela zvláštní poklonu
jaké se normálně nedočká
poslouchají totiž co říká…
přichytal jsem si pro Radostku pár otázek
první:
,,Čím je ve FortUnii úsměv?,,
odpověděla hbitě
,,V jistém zoologickém smyslu
je to vlastně instinkt
co vyvolává přízeň a lásku,,
a živočišně se zazubila…
pozn. zajímavé tady zřejmě ještě neznají přetvářku…
otázka druhá:
,,Jsou ve FortUnii fobie?,,
odvětila takřka láskyplně
,,Jistěže příteli ono je to často dáno ohrožením již v dávných dobách
k zajištění přežití
určitě se radši odplížíte od srázu se sevřeným žaludkem
než budete lehkomyslně balancovat na jeho okraji…
třetí otázka:
,,Všiml jsem si že tady máte dveře jak jste na tom s prahy?,,
,,Patrně vím kam míříte
člověk si často vytváří prahy
které za pomoci rituálů překračuje
z jedné existence do druhé
v jakési víře
ovšem tady u nás je nepotřebujeme
a popravdě dveře tady máme jen k rozptýlení
však uvidíte až se ubytujete…
pozn. velmi objevné rozmlouvání
mám poněkud zvláštní pocity oproti Zemi
kde panuje přesvědčení
že žena následuje muže
zde si spíš myslím
že kráčí o kus před ním...
Rýha ucítila můj zkoumavý pohled
otočila se a klidně snesla ten obličej
nového úžasu a možností
a mě vešla do duše
její podoba
nenarušená slovy
v tichu extáze…
Tipů: 16
» 19.02.13
» komentářů: 9
» čteno: 561(15)
» posláno: 0
» nahlásit
» 19.02.2013 - 07:42
Prózopoezie..? Proč ne, jen bacha na "pohled-pohled" a podobné nepozornosti :o)
» 19.02.2013 - 18:36
krizekkk
Máš ST. :)
» 15.06.2013 - 00:04
líbí se mi Radostka...už jen tím jménem zní lákavě a nejen pro mě... ticho s Rýhou je nadpřirozené...
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: předsunutá vsuvka... | Následující: ubytování ve FortUnii...