René Vulkán

jitka.svobodova:

Budu komentovat poněkud dlouze, a to básničkou, kterou jsem napsal v adventu 2007:


Pastýř betlémský


Vůně tmy
jinak nic
Blikotem večernic

ticho se nese

Pastýř se bojí
noc je čas šelem
v chatrné zbroji
s odkrytým čelem

zimou se třese

Tma a v ní stíny
něco se děje
čas beznaděje
Noc pro vlky je zbraní
pastýř stádo neubrání

V poslední chvíli
dítě se rodí
Tmu rozříz pláč
noc v den se mění

Není to Sluncem
že přišlo rozednění

*

kdopak ti dal na oko
snad ne pošuk listopad

mě ten měsíc ještě nikdy nenapad

spíš mám problém s únorem
protahuje zimu "ponurem"

má to tah na branku

co mám furt psát???

moc hezké

vyšušněj

... parádní slovo

neumřu-li, nebudu-li někoho vdávat či ženit, přijedu

myslím si, že když skalní účastníci pozvou (pozveme) každej svoje oblíbené, popřípadě neoblíbené, mohlo by lidí přijet i víc než letos

ale i kdyby ne, mně bylo dobře i v našem menším počtu

libour: rádo se stáááálóó

silné,
až palčivě

není to špatný

vkládám tak trochu jiný komentář:

Stabat Mater
[na památku Antonína a Anny Dvořákových]

Stojí otec jako matka
a pod chlopněmi
umírání dětí

Stabat Mater dolorosa
když proroctví Simona
jako rosa
uplakané
piji Pane

[i]… proč já Bože!

… proč já Matko![/i]

Sama jsi prožila
co já prožil
když smrt se vlila do žil

Stabat Mater dolorosa
juxta crucem lacrimosa …
… a z hořkých vzlyků pro syna
první nota vyvzlíná

[i]Já vím Matko
Viděla jsi taky tak![/i]

Tik tak
tik tak, další a další takt
táhlých bolů smyčce
když se stýská po holčičce

Moje srdce darované
truchlící a zbědované
přijmi prosím
takto Pane … Stabat Mater https://www.youtube.com/watch?v=VJr5Gzaa2ig

silný

nejsem si jist, jestli se to rýmuje nebo nerýmuje

ale pokud to byl záměr, napsat to takhle na hraně
tak se povedl

má
vtip

dávám

supr
tip

je

per
fekt
ní

omlouvám se, kousl se mně počítač a jak jsem klepal netrpělivě na odeslat, tak se to náhle rozjelo

dost dobrý

tvoje suprová báseň mě natolik chytla, že jsem s ní začal hrát
ne proto, že by potřebovala vylepšení, ale proto, že mě bavila

Do širého moře,
náhle v rozednění
lidi vidí spoušť
zuby přitom cení.
Jsem voda síly plná,
jež v brzkém okamžení
klestí si cestu vpřed
a vše za sebou plení.
Mizíc vám na dohled,
vědoma si ceny.

malebné a svěží

Čas odkousává maso od kosti

... paráda

a zbylé verše to samé