René Vulkán

něco na to beru, ale asi si půjdu pro silnější

čas
jako vánoční stromeček

pěkná grafika

proč lesklé máš oči

... páč mám horečku

ještě mě napadlo něco k pronikání do ní ... ale raději budu brzdit

Hazentla: Jo jo, když já tak rád rýmuju, a navíc ve své lenosti ... jak je to snadné takové: tělo - chtělo, píseń - tíseň
To jde samo a básník se ani neunaví něčím tak těžkým, jako je přemýšlení :-)
Dík za trefný komentář.

Jo jo,

změnilas můj pohled na svízel
tedy z dřívějšího - že jsou s ní jen potíže, vleklé, těžko řešitelné
a ona zatím ví svoje
možná, že z toho pak pramení ty potíže, ale tím pádem je přináší ne ona, ale ten, který neví
kdyby věděl, potíže nemá

pak ta pasáž jdoucí k závěru - o zakoření pod kameny se mi líbí moc, vlastně to vygraduje ve fixaci
fakt hodně dobře vyjádřeno

Tara: to nesedí celý, to kdyby sedělo, nevznikne to

na konci světla ... básník tím myslel, že na konci světla, tedy tam, kde světlo končí je tma

hnedle po prvním verši mi bylo jasný, ...
že báseň má
koule

vítej Ivano, ať ti to píše

jen mě nějak napadlo

obrovitou dlaní občas
smázne saze z čela
pak chytí štětku
a dělá a dělá

kamna zase mají dech
a jedna drobná básnířka
nese všechny koule, štětky, saze
a píše jimi po obraze
verše jižních čech

to se luští jak?

Tara: Mirka Hedbávná: Dota Slunská: sejít bychom se měli co měli, musíme! Nezvala pozvem taky, akorát od té doby, co umřel, se mu moc nechce

to je pecka, fakt nevím, jak na to můžeš přijít neměl bych trpělivost a jak by mi to nešlo, tak bych se vztekal a nakonec bych s tím praštil

poznals Cimrmany?

a taky jsi zapomněl anaserpetní spinózu - nadměrnou kučeravost vlny, kterou onemocněl Hugo Myslík.

František: díky za komentář
haiku to ani není

hustá poustevna
roucho z žíní plesniví
bez Arielu

Gándhí: jasně, kopíruju jak můžu

Tara: vidíš, toho jsem si nevšiml

František: díky Františku