René Vulkán

když vidím Brežněva
něha mě obskočí

to jeho srostlý obočí ...

harmonie ducha těla
ve chvíli smrti

to nasere do běla
takhle krásně
pro smrt budovaný?

tělo (a duch) maj být
zhuntovaný

... a když už to přebolí
svalí se na ni kmeny
třeba topoly

a zase
jako prase
to zabolí

svěží, pobavilo, podle mého gusta

vítej a ať ti to píše!

Lilith: dík

Láska neopětovaná

jako kůl v plotě
najdou tě
spíš nikdo než
že by jich bylo moc
tak leda lišky
kde dávají
dobrou noc

vítej, ať ti to píše

Dota Slunská: .

Chodil jsem to jako děcko ujídat

Velmi slušná práce, možná sem tam by se dal použít novodobější slovosled. Ve druhém verši, pokud by se předřadilo zájmeno svůj - svůj život dáš v plen a jsi bit, dosáhlo by se hezkého jambického rytmu. Ale to jsou jen pidi detaily.

Milé
pěkné
povedené
zábavné

milé už jsem říkal?

moudrá

Pěkně vystihnutý čas. Možná lepší by byl poslední verš - polykám každý doušek.

Zeanddrich E.: .

nevím a myslím si, že je to fuk

vím jak je to s časem
jak po něm pasem
a když už ho máme
tak jej proflákáme

kouká jí na křivky
...škoda že v něčem není čáp
ten skoro nemá hlasivky

Vojta: jasně, kvalita se nedá udržet všude, dík za komentář

šli kolem dva kuřáci
neměli nic na práci
než odhazovat špačky

teď sedíme plačky
kolem sekačky
ohořelé ve spáleném obilí

kuřáci jsou debili

ano, povedená
dokonce nic nenamítám

mají nás ti řezníci
za úplný debili
spad mi párek do záhonu
vyrostlo z něj obilí