la loba

» registrace: 19.10.2012
» 52, žena
» děl: 99
» komentářů: 3383 / 1854
Komentáře uživatele :
08.07.2014 - 10:45
Smutný
07.07.2014 - 18:44
Tak ať jde
07.07.2014 - 18:40
ST také jsem potkala čas a už ho nehodlám ztrácet
07.07.2014 - 18:39
Smutno
07.07.2014 - 18:37
Kamarád taky rád :-)))
07.07.2014 - 18:31
Dobrý ST
07.07.2014 - 18:24
Každej jsme nějakej dobrá myšlenka
07.07.2014 - 18:20
Je to zajímavý ale bacha trochu je chaos v tom kdo zrovna mluví a o kom se mluví a pár hrubek jinak pěkný
07.07.2014 - 18:16
Luzné ST
07.07.2014 - 18:09
I vy čuňata!:-)))banány nemůžu bolí mě po nich žlučníku ale po tvé instruktáži mne napadá že jsem je asi dávala si špatným otvorem!!!!
07.07.2014 - 18:05
St dřív mne deptali když jsem chtěla něco vysvětlit a ten kdo měl tak ne poslouchal a nechtěl vědět ale pak jsem poznala zě jsou pocity které jsou nesdělitelné a když mne někdo miluje ať už je to kdokoliv tak mu nemusím nic říkat
07.07.2014 - 18:02
St
07.07.2014 - 17:47
ST
07.07.2014 - 15:37
Já jsem dotekový člověk a musím tu knihu vnímat všemi smysly a ráda si čtu i v originále oblíbené dílo třeba Evžen Oněgin a vůbec Puškin ...moc jsem ho milovala jako dospívající tolik že jsem tu knihu v ruštině jednou ukradla protože nemít jí bylo jako ne smět dýchat
Poezie je pro mne opravdu něčím jako zaklínání je to magie,třeba pan Skácel a jeho Modlitba to je můj otčenáš a můžu jí číst stokrát a znovu pláču Knihy nesmí zahynout
07.07.2014 - 11:47
Květuško posílám Ti spoustu sází pro štěstí dá váš radost svými básněmi
07.07.2014 - 11:11
Poezie a příběhy to je čarování je to cestování do jiných světů odkud se vracíme zmnenění
Vůně knih je pro mne tím nejmilejším parfémem a kdysi jsem relaxovala třeba celou sobotu v knihkupectví kde jsem jen čichala a prohlížela
07.07.2014 - 11:07
K tomu tě inspirovala procházka lesem?haha St
07.07.2014 - 11:05
Přeji aby vydržel
06.07.2014 - 18:07
Myslím zě je rozdíl mezi slepě věřit a být zklamáván a nebo věřit bez iluzí a být mile překvapován
06.07.2014 - 18:05
ST někdy je fajn nechat si ujet autobus a jít pěšky dívat se a dýchat Po letech asi 35 ti jsem se usmířily se svou sedmasedmndesátiletou maminkou a je to zázrak zázrak lidského srdce které dovede odpustit i zradu a bolest
1 ... 82|83|84|85|86|87|88|89|90 ... 170

© 2011 - 2026 libres.cz | Webdesign & Programming || PREMIUM účet za povídku