Špáďa

Elisabeth.S:
Ale, taky trochu umíš, už jsem tě kdys vítal v klubu, jestli se nepletu.

raďo: Najdeš se. Až najdeš i svůj směr. Jako jej má i má veršovánka. Dokonce dvojitý.

Tus opravdu povodila
po záhybech slov!
Láska plodí veledíla!
Love is love, is love.

Emmo, drž se madla,
jináč by si spadla.

Síla ve zkratce.

Ví to celá Země:
Zahradnici Emmě
velí mandlí plémě.
Co jen zbude ze mě?

Nebeř hochu, cho, hřeben!
U, tu mému pomáhám opu, mému tu.
Večer, brečev.

Jen ať se občas bouří! A nezáleží, zdali ve dne či v noci.

Hlavně pozor na klimošky!

Chuťovka. Opravdu.

Jak to děláš, že máš pořád tak naváto? (Fantazií.)

Že by se Charles B. mýlil?
Za mne dobré i přes prvního kata poezie.

Jeden lajk ti tady nechám,
byť mám paměť chatrnou,
bez komentu, neboť spěchám.
Jiní tě jím zahrnou.

Já bych si nechal píchnout uspávačku, tolik jsem zas nehřešil. :-D

Hřích se obvykle vykupuje. Což je také hřích. To je jako záplatovat záplatu záplatou. Má-li každá záplata jinou barvu, svědčí to přinejmenším i o pestrém životě hříšníka, což je pro něj jistě povzbuzující :-)

Třeba se časem rozepíšeš. Buď tak, že si budeš vymýšlet, nebo tak, že pestře a košatě popíšeš, co cítíš nebo co jsi prožil.
A vítej!

Milý přenos oslovení:
léto tebe a ty nás,
z tvých slov cítit plno krás!

Dobrý, fakt. A mjúzik k tomu máš kde?

Každá strana si hájí tu svou malou pravdu tak úporně, až z ní udělá ostatním průjem.

;-)