Špáďa

Gándhí:
Díky, rád si hraju a občas se mi tak přitom podaří zavadit o vyšší úrovně nemateriálního bytí. Jinak však mám ze své podstaty o trochu radši hraní i bytí materiální :-)

cestadolesa: Přesně tak to je!

Bomba-stick!
Nadupaný rak!

Paprsky špacíru
ušils mi na míru
a v seně s zrzkou
mažem se zmrzku.

Až přijde Mikuláš,
nastane tu guláš:
s čerty bez anděla
budem jako z děla.
(Pozdě již se vzdělat.)

Apropó, Gándhí:

Nevedou to oni,
je to dílo virusa,
vjel na čínském koni
s podkovami od USA.
___

Korona? No, rok!
Rivala vir?
I tě bůh, v hubě ti
umetá! Dáte mu?
Korkem zem —
omezme krok.

Pamatuješ?, taky ses tam podepsal... {|:-D)
https://www.liter.cz/basne-humor-284136-cist

Nádhera na kvadrát!
jak s chutí víš si hrát,
jak slova roztančíš,
co v duši plní číš.

Tam jednou mnozí možná skončíme — Mezi Ploty.
A zcela nazí, duše vně.
:-)

zenge:

My si hrabeme a stavíme každej na svým písečku.
Někdy se nechtěně skoro opičíme.
Já ještě nevydal, ku zklamání mnohých, na papíře nic, jen na křemíku. Tady i u konkurence.
Jak v dílech tak i komentářích občas rozsévám symetrično.
Gándhí byl moc dobrý učeň, potvrzuje mi, že kombinací i variací je neurekom a nemá cenu je všechny hledat počítačem, jak mně někde radili, a propto ať se na to vy....
Čím bych se pak bavil a dělal nejen sobě veselo?
Většinou postavím na paškál pár příhodných slov z díla a po svým je ztrestám, většinou to nadá ani moc práce... ;-)

Káťo, Goťák!
Káťo, hlava lhala! Hlava? Lhoťák!

O, toliko krážem Evu veme žár kokil, Oto!

U ohonu na hoboj u múzy zúmuj! O, Boha!, nu... Nohou!
_____

A tak např. 16. 11. 2012 jsem na stránce dnes již smazaného díla nejmenované autorky
(na http://www.libres.cz/dilo/110868-ostri-ocistce/)
zanechal následující vzkaz opentlený na ocase ráčky:

"Krásné nejen vyznání,
co nám z tvých per vyzvání,
je to přímo vyzvání,
že je chyba zapomenout
na štěněčí..., ještě něčí?...,
vědí mokří, ba i kokři...,
na štěněčí ňufání.
_________
Tesá set!
Tesá mě, němá, set.
Tesá mně dál kajak, laděn má set.
I spit, cit srsti cti psí. (((zpit :-)))

Á, s pohunkem (s)meknu, hopsá!
As pod prsty ryt srp do psa.

Tyran naryt
týrá zaryt.
Káťo, rád na rituál, au, ti ran dá roťák!
Netlapý rýpal ten!"

___

(Jak vidíš, už tenkrát v nich byla Káťa, ale to je zcela náhoda, páč ty stránky už nejsou, jen já si občas něco v PC schovám. Teď mi před chvílí hlava mlžila, že Káťu už jsem kdys do klepet dal. A taky že jo!)

Gándhí, soráč za to školení teorie a praxe
ráčkového blbnutí,
do něhož mě ... ....

Po první dávce se mně vybavil Felix Holzmann s panem Františkem Budínem a pak už jsem se jen řezal smíchy. Tak díky za pobavení i poňouknutí k zamyšlení.

Skončila tvá sólo jízda
u Inge vosího hnízda.
Pustila se tvýho madla,
vášeň obou rázem zvadla.

Poučení plyne, zdá se:
Příště píchej, jen kam má se!

Hnedka tě snáz vytrasují,
kdybys někde chytil vira!
Strachují se jenom chuji.
Naděje — ta neumírá!

Nevím, zdali je to v cajku,
že komentář není v hajku.
Píšu totiž bez vercajku. ;-)

Snad ještě v dobách Vídně.
Rozhodně ne Berlína ani Moskvy.
Však vyčkej, nemůže být pořád bídně.

                          (Prý chystaj séra nejen v D.C.)

Ona se zase doba do pohody proskví.

Léta bývají vždycky fajn a krásně se vzpomíná.

Smutná, ale i tak hladí. Jako mech bosé nohy.

Zatím ještě máme Jarka Nohavicu, občas si rýpne i Tom Klus, pan Kemel a pár dalších, ne tak mediálně známých.

Kvůli básním, jako tahle, sem lezu víc než jen na čumendu.

Radost z jejího pohlazení mně však dnešní noci — když nemohu spát, a proto se tu jimi nechám laskat —, přebila dohra diskuse pod ní, jejímž možným důsledkem jsou zbělené nicky [čti „niky“ :-)] H a P.
Olinku i Paula znám osobně, a tak mě bílá místa po jejich nicích mrzí.
Paula považuji za fér diskutéra a tudíž i admina, jak se na takový post sluší.
Olinku uznávám a mám rád jako autorku, jejíž styl mi sedí a obsah jejích děl mne vždy zaujal či pobavil. Jak vidím, tady ji dohnala a po hlavě majzla její profesionální deformace, a protože nejspíš měla přilbu, již si po návratu z katedry zapomněla po přihlášení na Modro sundat, a tak ani jeden ze šťouchů či úderů nezaregistrovala.
Divoženko, promiň mi můj zdejší výlev, nechtěl jsem foukat do popela, co může být ještě horký, ale jen si zchladit svou malou noční bolístku.
Apropó, taky mám ten „dar“, že mně hned skočí do očí, a někdy do nich i bodne překlep, chybka či neznalost autora. Pokud se mně dílo i autor líbí tak, že ta pochybení dílům nesluší, upozorním jej, a to téměř výhradně soukromě.
Protože:
Nač hned lámat vaz,
když mám v Modru vzkaz!

Skleněnky maj dioptrie,
proto tady kokr ryje ;-}

Duše básníka je tou, co tahá za nitky jeho pera,
a za nitky dalších duší, co jeho básně čtou, pak tahá veršů atmosfera.
Tvé tahání netahá, ale věz, že hladí.

Někdo se na vlnách zhoupne,
jiný je střemhlav proskočí,
dalšího zabalí zhoubné,
a mnohé ani nesmočí.