V podzimním tichu
ještě stále..
» autorka: kaaamiiii |
V podzimním tichu vzpomínka leskne se
zdajíc se skutečnou, bezbrannou, krásnou,
spadané listí ji na křídlech odnese,
blyštivé odlesky ve tváři zhasnou.
Nevědom života, růží a dní
jako by sám sebe ve vášních ztrácel
nemaje sílu, odvahu, cit
v podzimním tichu jen zlehka kráčet.
...
..
.
Jak bolí mít svého anděla v dálce..?
zdajíc se skutečnou, bezbrannou, krásnou,
spadané listí ji na křídlech odnese,
blyštivé odlesky ve tváři zhasnou.
Nevědom života, růží a dní
jako by sám sebe ve vášních ztrácel
nemaje sílu, odvahu, cit
v podzimním tichu jen zlehka kráčet.
...
..
.
Jak bolí mít svého anděla v dálce..?
Tipů: 15
» 18.10.18
» komentářů: 8
» čteno: 447(12)
» posláno: 0
» nahlásit
» 18.10.2018 - 16:59
byron
Velmi krásná poezie...tak blízká mi.
ST
ST
» 24.01.2021 - 02:03
Mám rozvíti, že zítra doma si skoro zvykneš?
Ustálit se dám u oliv a tykám učni ticha.
Chitin čumáky tavil, ou! Má!: Destilát, sušenky vzor — O. K.
'Si samodar tíze žití. Vzor mám.
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Dávno slét | Následující: Vždy