Špáďa

Všechny mince maj dvě strany:
Špinavý a čistě praný.

Aspoň už vím, kde tví sloni
slunili se třeba vloni.
Snad to nejsou žádní kloni
a slonice rádi honí.
;-)

Povídal mi tuhle prelát:
Ta luka je ejakuláT.
Tuhle si prý na ni klek,
byla samý ušní špek.

Krtku, krtku, zapni pásek,
dej si pozor na ocásek.
Když slyšíš, jak sviští trolej,
přestaň lízat z pražců olej,
urychleně opusť kolej.

Silný atak na emoce. Opravdu silný.

Vědomí, však nevidomí
v mořích maj svá sedmidomí.
Hlavu-bóji cítí plnou
s každou jedenáctou vlnou.

Madona mia!
I při hlubokém uvažování se jedne může nasmát!

René Vulkán:
Mně naopak hned ta úvodní nadsázka sedla, byť mě naladila na trochu jinou notu, než ve které se nesou další verše. Ale ony jsou tak pestré duchem i obsahem, že nakonec ta odlišnost úvodního trojverší na mmne nepůsobí nikterak rušivě...

Ševelí, culí se.
Sen?
Esenci hic nese!
Nese sílu cíle veš.

Matka, jak tam
mák tají jatkám
a spíš jen okonejší psa,
u chutí tuchu
vadne. Jen dav
to ví. Život
je takovej, je vokatej.
Už je rájem Evy, viď? Divy veme, já rejžu.

Zima je not sen,
nestonej a miZ.
Z "i" maje not sen,
nes to nej, a miz!
___

P. S.:
Duše má i mízu.

Bolest srdcem psaná, které i táta formoval.

Parádní příprava na ještě parádnější vyznání!

Víra přinejmenším pomáhá.

ST dnes i zlatníkovi.

Já bych šel na druhý den ke konkurenci.

Dobrý postřeh!

Ta co nemá hnáty křivé
a má oči láskozřivé.

Za co ti kladou vinu?
Snad nekladla jsi minu!?

Možná prý jenom věnce...

Pro ně se tváří led tence!

Severní vítr je fajn,
nač běhat poodél lajn?!

Mnohý z nás v případě bolu
hledá štěstí v alkoholu.
Kde však hledat odpuštění?
Najde jen, kdo nezná dštění,
s úctou zří i shora dolů.

Hororovou modernou
prokamenně údernou
dozvídám se, s čím se potkám,
když se bílým sněhem protkám —
s tím, co vane z výšek mešit —
fakt se není na co těšit.