Špáďa

První, druhá, třetí, ... všechny mi dnes sedly
jak na pánvi jedlý bedly.
Mlíkem až je zapiju,
v Mělníce je vyvrhnu.

Jako bys mluvila i za mě...

Kdyby mi bylo patnáct, řekl bych hustý a navíc doporučil kosům před defenestrací ulámat křídla.
Dnes bych se raději ani nedíval na pitvu motýla, raději bych se zúčastnil
U PITVY VTIPU
a očekával
PITVY VTIP

Pro kapsy, pro kapsy, pro kapsy... Prokap si!

Má se hřáti na slunci? PROKAPU SI. S amantem. A zamet nám. Asi.
Supa kor picnul sanitář, he, sám.

Dej koni nok, jed,
taky med odemykat,
tak i pel, o, dole pikat.

Úča krví vrkačů
učí party trapičů.

Hasne kostrč?
Tak ji postrč!

Poznalas život z další dimenze a kus s'ji přenesla i nám.

Sic nejsem mnich,
já úžasem jsem ztich...

Na takovou idylku bych určitě též zapěl nějakou veršovanou ódu!

Nádherné verše! Mysl i tělo nadnášejí a v rytmu samby jej něžně houpou... Do toho vchází dunění bubnů a bong a chvění strun a bríz a já si připadám, jako bych si něčeho moc fajn líz. Poezie!

Šukjeby taky ti lopuchem vytřem...!
(Měř ty v mechu -- Politika? Ty bejku?! Ššš!)

Máš poezií nabito...
a já byl právě zasažen.
Stmívání když je zapito,
svítání vítám v lůně žen.

V obálce ti přišli kluci,
vystavili exekuci
na království paní zimy...

Za chvíli se tráva vzpřímí!

— Cos to pil, ty opičáku?!

— Tady, litr krabičáku...

— Levné víno, pančované...!?

— Čemu se divíte pane?!
     Zima je pod šaty host,
     málo hřeje támhle most...
     Krabicovou útěchu
     beru si do pelechu.
     Na chvíli mám hezčí svět,
     byť pak v očích mlhu, led.

Ještěže zas rekodifikovali za jednotku času vteřinečky moje milé, jinak by se o čase nedalo tak jednoznačně a přitom básnicky vyjadřovat B-)

Dokavad píchám,
taky nepospíchám.

(Ne)nič, lep, o, Popelčin,
nit sametu, téma, stín.

Dodatečně: Díky, měj se!

Popral ses s ní se ctí,
dříve než tě znectí!

ST nejen za Vesnicovy,
za lásky (sk)ryté slovy…

Napoleon, Noël, o, pan
Utnu juntu,
Máchu šuchám

Rád se u Tebe dozvídám štřípky z historie.

Málokdo nechá se popravit dvakrát,
ne každý Palach je či Hus.
Na cestu poslední dá si spíš zahrát
nejoblíbenější svůj kus.