Špáďa

Zloba vyčpěla, síla zůstala... Přetavená. V lásku.

Ta poslední je fakt perla!

Já potkal jsem tě v hospodě.
Tam do hlavy se stále vrací
nádoby plné inspirací.
Myslím, že dál jsme v pohodě.

A tma tamta?
Mate tam!

Přemýšlej klidně potichu, ale piš to sem.

Nedávej jí tam však hada...
???
Co kdyby ho měla ráda!

Než vyšumíme, měli bychom si odpustit.

Zases dobře naslouchal a rovněž tak vyprávěl.

Na světě jsou pořád tací,
co nechtěj žít s navigací.
Ať úspěšně, nebo s bědou
sami sebe vždycky vedou.

Nedaj-li medaili,
vypustím fámu,
s védou to svedu,
na dalajlámu.

A daj-li medaili,
s ujem se chlámu,
medaile nalámu
si do salámu.

Je mi líto pana Bradyho, asi moc nezná naše maloměšťácké poměry. Byl využit k mocenským hrátkám nemocných. A v Praze máme takových kaváren a divadel, tak proč přijímat nestátní návštěvu na ministerstvu?

Á, ta půl chlupatá?
A páni, je sova v ose jiná? Pa.

Tvůj záběr mě položil na záda, už chybí jenom šum…

Jsou hadi, co nesyčí…
Ti však nespí v jehličí.
Co prcinkám u nich vadí?
Když jsou sytí, na ně kašlou.
;-)

krizekkk:
Rád jsem tě tu viděl.

René Vulkán:
Dík žes sem nejen nahlédl...

Zase krása co duše drásá.

Chybami se člověk učí, nejlépe těmi vlastními, pokud jej však nezahubí.

K podzimu se jaro vrací,
není nutné ondulaci.
Dovonělo babí léto…,
cos tě lechtá… … Jaro je to!

Dost dobrá práce a ještě lepší pobavení.

Psavec-savec samec-dravec,
stále stíhá plnit rámec
modropestré zábavy.
Všechny nás s ní polechtá.

Nový šat tvým veršům sluší,
netřeba v nich do retuší.