i zavířilo slunce na západě…

v ohnivém masakru
z něho nepřetržitě stoupal
sloupec drobných ptáčků
a na severní straně
podél rozechvělého okraje světa
odlétal do nicoty prach
vzdálených armád
pravěkých zvířat
z devonského svítání

ona stála na hraně zuřící temnoty
s očima černýma jako ústí pušky
vysvěcená zmocněnkyně okamžiku
co rozštěpuje svět
do kterého vkročila
a na zemi za ní
zůstávají zhašené věci minulé
i věci jež nedojdou zrození

přízračná bytost
vykřesaná ze skály
vyslaná beze jména
bez odstupu vlastního stínu
kráčející v pustinách Gondwany
kdy vše tonulo v jednotě
jenž předcházela vzniku názvosloví