Špáďa

Dívka jen plyšového. A sníh je odkud? Z Bogoty?
;-)

Nádhera, nádhera, nádhera, Františku! Jiných slov zatím nenalézám.

Dobrý mrav ctí každá,
co je v lese srnou,
nemít pud je vražda.
Nuž, ať se srnci hrnou.

Taky si cestou z piva zívám
a klopýtavou občas mívám.
A co je vždycky naučný?
Že ještě ráno jsem na ručník.

Ringo, díky, je přeci krásné hned ráno slunce svést.

Chlemtaj rybky v akváriu
vodu, co je brní,
však z tvých veršů já vám ryju
nosem o zem v trní.

Mnozí by rádi věděli,
jak počítat s mandeli:
      Mandel, toť čtvrt kopy,
      v něj staví se snopy.

Umění naslouchat, to mladým často chybí.
A pak se jen diví, že život vrší chyby.

Valerie, těší mne, že ti sedla do noty a snad i zvedla o kousíček náladu.

Díky, Květko, za hvězdičky a za inspiraci k pře(pi)tvoření textu jedné klasické dětské písničky
https://www.libres.cz/dilo/148304-vcera-nebo-dnes/

Díky, Marku, za zaSTávku.

Kočka leze oknem,
zato pes dírou,
tak je kočka čistá
a pes špindírou.

Někdy snad lze tvrdit, že šlo o přeslech.
Však přeji ti, by k palbě vždycky dobřes leh,
páč pálit vždy od boku, jenom ve stoje,
hnedky je rána v oku, což na ..... je.

Tma prokvetlá prachem stříbrným se mi líbí velice.

Nechme srny žít,
nejen struny znít,
slunce ať nám dává
víc než jeden nit.

poetika s vtipem skloubená

Láska tvoje k ní jest tvůrcem mnohého...
Nevím jestli to uhodne, doufej...
{|;-)

Jedna plzeň denně jistě není pokleslost,
avšak celá basa — to už ovšem dost!

Díky Františku!

Díky Haničko!