Špáďa

Slunce je nás všech velké ucho.

Poonikals gotice skloubené s dneškem, povykals scenériím přírody a potykal sis s touhou vášnivého hráče. Mně se to líbí.

Důležité je vše zavčas rozpoznat.

Příště musí vyvinout
snad větší tah na branku
nebo sáhnout hlouběji…
Kampak asi?

Do banku.

Jo, řezník psů,
bůh čínských snů.

Ke štěstí cesty
tmou leckdy vedou,
ztěžka se klestí
s myslí jen bledou.

Otvírák dívčích srdcí. Každý jej má sestaven či namixován v jiném poměru.

Jsem ti tuhle tuze chytrou úvahu dvojlajknul. Neva?

Z donucení.
Tak si Donald Donu cení.

Dlužníci budou ve výhodě, až přijdou do módy pruhovaný slipy.

Krásné hraní, nejen s představami, ale hlavně s mateřským jazykem, a to já miluju. Tady je náramně povedené.

Země a příroda je náš král, voda, oheň a vítr jsou vykonavatelé královy vůle na jeho poddaných — nás lidech.

Díky, květinko.

Paže po ránu nezmůžou samy nic.
S hrablem a lopatou však dodaj tělu hic!

Jdeš jistě i s dějinami, neboť ty jdou hospodami, postelemi a ulicemi.

Nebuď smutná. Radost víc chutná.

Opravdu trábl, jak napovídá slabiková přesmyčka v názvu.

Nevím, ale zajímavá úvaha.

Válka je bestie,
a kdo ji rozpoutá,
ještě větší.
Mír jsou zas orgie
vržené do kouta.
Však mám jej radši.

Kdo zůstal trvale ve snách mých,
jako by se mnou dále byl,
neshořel v mysli mé jako vích,
dál radost žití mi přinášel.