Špáďa

Skvělej vobraz,
co má vodvaz!

Peníze, byť nejsou všecko,
jenom za ně lze dnes žít.
Vím to já i malé děcko.
Přemýšlejme, jak se mít.

Nastavme si proto dráhu
pro životní rovnováhu:
Všeho chtíti jenom trochu.
Kromě zdraví, děvče, hochu.

Po přečtení téhle básně
snad i všichni ztroskotanci
budou se cítit tak krásně,
že i boha vyzvou k tanci.
{|;–)}

Zapadají do sebe, jak ozubená kola dějin, která se mnohdy roztáčela v ložích. Při čem asi? Aktech božích?

Koho asi pase konipas?
K čemu nejspíš slouží koniklec?
Já se pasu tady, abych nepropás,
co se zrovna píše v Modru, přec.

Bezva pecka, Květko!

Plyne? A zběsile? Vždyť on pořád jen zrychluje!

0 × 0 = 0
0 – 0 = 0
0 + 0 = 0
0 : 0 = ? (=> blb blba nerozdělí)

Pěkná setkání s kapkami v liánách, co nejprve dobývají a pak trhají (nejspíš) hradby nebo hadry (?).

To budou kaštany jak z počátecké aleje!

Ringo:
Nepozná-li kapka love
doma se supem,
tak aspoň jak ten sup klove,
barví kečupem.

Jednička u mne vyhrála, i když je těžké zahrát usměvavý splín. Možná ve mně chybí kus blázna.

M.A.Rek:
Nevím, jestlis měl šanci dílo i vidět jako TV inscenaci. V sedmdesátých letech mne uchvátila tak, že jsem si Nezvala zamiloval. Pan Josef Vinklář byl tehdy jako Vladař jedinečný.

https://www.csfd.cz/film/316553-dnes-jeste-zapada-slunce-nad-atl
antidou/komentare/

Stane se z vás oheň věčný.
Plát pak bude v Žitný? V Ječný?

Zlatý plamen — sličná ona
a ten rudý — hrdý on,
stínit bude smogu clona...
Zhasí jej až Poseidon.

Třeba se ještě nějaký ctitel a obdivovatel najde. Dokud žijem, žije i naděje.

Pokus zveršovat vzpomínku na to, co už se jednou snad stalo a asi i na zpracování od pana Vítězslava Nezvala.

Protestsong jak dělo. Oceňuji sem tam malé slovohraní.

Nenech ho uletět!

Když představivost řádí jak divá, dá vzniknout nepředstavitelné básni.

Kéž se nam podzim vydaří,
kdo chce ať rybaří, houbaří,
byť třeba padaj trakaři.

A je definitivně vymalováno. Už jen posčítat naše hlasy.