Jan Maren

labuť: Když nebe je otevřené dokořán,
tak také prší balzám do všech ran,
které snad způsobila vaše láska.
Země pak pod nohami praská,
jak zchladlá láva, která nezebe.
A je jen kapka rosy, příboj a příslib nebe.

Chtěl bych umět psát básně, jako to umíš ty - a miSTrně ! Nejsem lyrický, mé chudé básně musí mít vždy nějaký námět, téma - jinak nevzniknoou. Nemám básnické střevo jako ty ! Promiň ten výraz, ale tak se to říká.

labuť: Labutěnko, tvůj komentář uhodil hřebík na hlavičku. Nejenom od zátky od karafy, ale také od rumu, whisky, ginu, kontušovky a co já vím ještě. Kořalka je pro něj mocná čarodějka a často s ní vypíjí ženu do krásy. Jsem asi vyjímka, poněvadž nepiju a opíjí mne žena taková, jaká je. Upřímností, pravdomluvností, ochotou, obětavostí, láskou. . .

zenge: Nikoliv Neposlušným zabraňuje Bůh jíST ze Stromu Poznání, ale Nezralým. Pro ně je také každé jablko z tohoto stromu nezralé. Zeptej se na to básněnky, ona ti řekne proč.

básněnka: Trochu jiná, než ta má, ale ujišťuji tě, že jsem ji dosud nečetl a že se v názvu neopičím. Byla to čirá náhoda, že se ty naše básně v názvu sešly. ST !

básněnka:černá podpersenka. . .
jaký protiklad,
proti bílé pleti ženy !
Je to poklad snad
nad kterým muž
bývá roztoužený. . .
ST

tulkava: Hledáme sebe jeden v druhém . . . jaká velká pravda ! A vyprahloST ? Jednoho dne ji zcela nahradí nektar opravdové lásky, děvenko z Ostravy, láska vše ti napraví, sama budeš vědět, jak se najít, čeho hledět . . .

Romana Šamanka LadyLoba: Víš, co také řekl Khalil Gibral ? " Můžeme zapomenout toho, s kým jsme se smáli, ale nikdy nezapomeneme toho, s kým jsme plakali. " ST !

Verena: Zelená vílo, neznal jsem tě a tvé básně, dnes v noci jsem si přečetl tvou první a přidal si tě do oblíbených. Verena má pravdu, je to těžké, ale krásné čtení. ST !

vavaoko: Nejen pouhé ST, ale i ujištění, že pravá láska se NIKDY nemýlí. ST

tulkava: Ano, květy vždy proroSTou zšeřelou puSTinou !

tulkava: Neboj se vstoupit do nicoty/tam neexistují ty boty, co všecno, jak v té písni/pošlapou/Vstup kdykoli, kdy budeš v tísni/to ticho je ticho Boží/co nenalezneš na nároží/To je ta Boží jiskra v člověku/byla tu a je od začátku času/ od věků. . .

CULIKATA: Culikata má pravdu ! ST

severanka: Nejenom zaujala, ty už víš, že láska má, jako Janusova hlava, dvě tváře, Tu jednu vždy odvrácenou. Ale slunce svítí i tehdy, je-li zamračeno, tulkavo ! ST

Liška76:tulkavo, liška nemá pravdu. Ta pravá láska vždy bolí, ale působí také nebývalou radost. Člověk bohužel dělá chybu, že si vybírá vždy jen rozinky z koláče. Obzvláště ženy. :-) ST !

Špáďa: NedoSTižné, jakými metaforami dovedeš vyjádřit své city. Přidávám do mých oblíbených ! Budu si tě číst s radostí, tvé básně mne vždy pohostí !

básněnka: Byl jsem velmi často u moře, díky mé manželce, která pracovala u AIR FRANCE. Tvá metafora postříbřeného moře, milujícího se ze zemí, je prostě úžasná a nedoSTižná.

ann-ihilation: Krásná báseň, Ann ! Proč jsi si dala jako nickname právě anglický výraz pro zničení, rozbití ? Vždyť nic neničíš, ale krásně tvoříš ! Beatiful Ann ! Ann-nice !
OutSTanding poem !

básněnka: Ta předešlá, milá básněnko se mi zdá mnohem erotičtější. O STo procent ! Který krotitel tě drží na řetízku ? Nedej se ! Šelmy a dravci si zaslouží svobodu !

básněnka: NedoSTupná od jiných básníků. Velice se líbila, je téměř erotická, nebo se mýlím ?

carodejka: severanko, překrásná báseň, která v páru slovech vyjadřuje vše - o tvé lásce. Přál bych si, aby ten strom stál u mého domu.