Jan Maren

Labutěnko, to je přímo mySTická báseň ! Kam na ty nádherné metafory chodíš ?

V každém z nás
ukryto je moře štěstí.
Vede k němu láska,
a hořem musí véSTi,
než vzbudíme se k radoSTi.
Pak hoře z nás se vyhoSTí.

Já bych ti napsal,
že mne mrzí,
že tě mám jenom rád,
protože ty umíš milovat
tisícem kilowatt.
Přijď prosím brzy,
nauč mne prosím
víc než milovat. . . ST

Kdyby mi bylo dáno shůry,
umět psát jako verše ty,
mé básnění zahnalo by
všechny chmury,
TY A JÁ vyšli bychom si
poté v úSTrety

Čtu si tvou báseň znova a znova, Světlo i STíny. . .
Odpovídá zcela mému světonázoru, mému náboženství, ke kterému nic nepotřebuji, žádnou církev a její rituály, dogmata. Ty pravděpodobně také ne, máš své vlastní, osobité. Tak to má být !

Dávám SP za to že jsem se nad ní tak rozesmál. SP je odvozeno od alespoň, SuperPerfektní. Doufám že se toto hodnocení ujme, aleSPoň.

Krásná báseň. Šelmy hledají vždy svou kořiST bez boje a duhy své moSTy.

ČiSTé pramínky slov,
padají do studně jak okov,
a objevují se v něm zase
jak kouzlem, ve své kráse.
Hodina psí a vlčí,
o tom tvé srdce mlčí,
a jenom básník snad rozumí,
protože bývá ochočený
i divoký od své milované ženy. . .

Ženy dovedou to, co muži neumí, zabalit erotiku do decentního krajkoví básně. Jejich mužská erotika jde většinou in medias res, doprostřed věci. Ženy mají rády předehru i v básních. ST !

Neboj se telepatie, v lásce vždy funguje ! Zažil jsem to dvakrát, vlastně třikrát v životě, dvakrát u mého synka a nesčetněkrát v mých dvou láskách. Telepatie je neprobádaná skutečnoST, která ale existuje. Tvá krátká báseň o ní vypovídá.

STéblem trávy. . .to jenom básnířka umí,
když ve vlasech jí vítr sténá, šumí,
co více ještě o té krásné básni říci.
Jakobys rozsvítila vzácnou a voňavou svíci,
co ozařuje celé tvoje ženství,
a ukládá do krásných podobenství

Láska je vždy jak noc a den,
láska je vždy touhy STen,
láska je těch dvou element,
trvalá jak démant a přesto plná změn.
Překrásná, ještě jeden ST !

Noc a den, dva protipóly jako oheň a voda, jako muž a žena, nádherně vyjádřeno ve tvé básni. ST

Proč myslíš, že nejsibásník, nickname, které jsi si dala ?
Samozřejmě jsi ! Píšeš klasicky, prostě a srozumitelně a tvé básně přicházejí STále vždy od srdce. Podle toho se pozná pravý básník, víš ?

STrom života je také STrom Poznání. STojí v ráji, to jeST v našem vlastním nitru. Krásná báseň, Jaroslavo Anno !
Dávám 4 x ST !

Úžasná báseň, Ivanko ! Kde se v tobě berou ty STále nové a čerSTvé metafory ?

severanka: nedává zásadně ST ! Nevím proč. Za ten výSTřih dávám, a nejenom za něj. Za celou báseň.

WAYWARD: Z ohromenoSTi a ochromenoSTi, severanko !

labuť: severanko, velice STručná a říká však mnoho !
On také asi
mezi tvými vlasy
v bezpečí tvé ulity
¨je zalitý
a mezi tvými rty
zdají se mu krásné sny. . .

Rezina: Krásná báseň svou proSTotou, Rezinko, bezinko !