Útěk myšlenek...
...je to dost? A co když ne, co když se to znovu zboří, ze dne na den, jako vždy?
» autorka: ann-ihilation |
Útěk myšlenek
Vždy k tobě
Zpěněné moře v tvých očích
Mlčíš
A protiklady se objímají
Pomalu naplňuješ mé srdce něhou
Bolest trpělivě odrůstá
Porážíš úzkost v každém záchvěvu
Já vím,
Neměla bych se bát
Ale kde vzít jistotu,
Že nevyprahnu?
Jako tisíckrát před tebou…
Vždy k tobě
Zpěněné moře v tvých očích
Mlčíš
A protiklady se objímají
Pomalu naplňuješ mé srdce něhou
Bolest trpělivě odrůstá
Porážíš úzkost v každém záchvěvu
Já vím,
Neměla bych se bát
Ale kde vzít jistotu,
Že nevyprahnu?
Jako tisíckrát před tebou…
Tipů: 22
» 21.05.12
» komentářů: 12
» čteno: 889(22)
» posláno: 0
» nahlásit
» 21.05.2012 - 15:33
Obavy jsou blízké všem srdcím, a strach z vyprahnutí v teplé polovině roku narůSTá. :)
» 21.05.2012 - 19:46
to člověk neví nikdy... ale jak se říká člověk by měl litovat toho, co neprožil, než toho co ano a naplno... krásně napsáno ty strachy v nás!!
» 22.05.2012 - 10:35
Tu jistotu buď získáš, nebo ztratíš, ale to ukáže až čas a teď... po hlavě s radostí a do všeho...
» 25.05.2012 - 22:54
Děkuju moc vám všem, udělali jste mi vážně radost, měla jsem za to, že se to nikomu nemůže líbit :) tyjo
» 03.07.2012 - 13:02
ann-ihilation: Krásná báseň, Ann ! Proč jsi si dala jako nickname právě anglický výraz pro zničení, rozbití ? Vždyť nic neničíš, ale krásně tvoříš ! Beatiful Ann ! Ann-nice !
OutSTanding poem !
OutSTanding poem !
» 06.07.2012 - 07:28
neužívat si to co je teď
jen proto že to možná jednou zmizí
je jako narodit se a nezačat dýchat
protože jednou i tak umřu
jen proto že to možná jednou zmizí
je jako narodit se a nezačat dýchat
protože jednou i tak umřu
Pokud chcete vložit komentář, musíte se přihlásit.
Předchozí: Poslední noc | Následující: Nádechy šílenství, výdechy štěstí