Jan Maren

ČíST mezi řádky ve tvých básních není tak těžké, má-li člověk ten správný radar - neviditelné vlny ze srdce, které vždy vidí lépe než rozum. ST !

Udělat STojku, to doporučuje jóga k prokrvení mozku. ST !

Krásná ! A co třeba Aspasia a Perikles ? Nebo Abelard a Heloise ? Je těch mileneckých párů nespočítaně. ST !

Tvá báseň marnoST nad marnost rozhodně není. ST !

Tvá báseň je jiskřivá jak ty krySTalky ! ST !

Kars: Těší mne, vodáku ! Byl jsem sám také vodák : Otava, Lužnice, Berounka, potom Saint Jean Cap Ferrat ve Francii, kde jsem měl malou jachtičku s kajutou, dýzlákem a gafelovou plachtou.

Sílu básně dělá právě to, že ti každá sloka začíná toutéž větou. ST !

Smutná, ale proSTá. ST !

Báseň jako STéblo STručná. . . ST !

labuť: Nevím Jano, na co se vztahuje tvé Asi ano, ale mám za to, že na poslední verš. Nu, v srdci každého člověka je skryta ta Boží jiskra, podle které stvořil Bůh člověka k obrazu svému. Lidé to často převracejí a domnívají se, že Bůh musí být jako oni. To je mýlka.

Nádherná báseň, Janinko, plná jiskřivoSTi ! ST !

Se sladkoSTí bobulí dávám ST !

V životě STále něco ztrácíme. ST !

Bílá vlajka je znamení parlamentáře - nebo vzdávání se. Každopádně však ST !

Zanechává STříbrné STopy. ST !

Vítej, básnířko ! ST !

Zaprášená STará lafeta - skvělá metafora. ST !

Nádherná reminiscence na Petra Bezruče. ST

Já žasnu ! K tomuto typu básně , kdy začáteční písmena jiného slova tvoří báseň, jsem se dosud neodhodlal a nesvedl. Nevím, jaké je správné pojmenování tohoto typu básně a le dávám ST !

Jsi rozená básnířka, opravdu ! ST !