Jan Maren

¨Děvenko, ta pravá, opravdová láska je vždy opětovaná. Jsou ale vyjímky, - člověk se může zamilovat, a ta láska nic nepřináší. Vím to ze zkušenoSTi.
ST

Soucítím s tebou ve tvé nemoci, protože vím, co nemoc je a přináší. ST za tvou báseň. Mám tě v oblíbených, ale pro nedostatek času, se nedostanu ke všem.

Krátká, ale krásná ! ST

Co říci ? Jen ST !

V lásce přicházím často vSTříc ráně, to už je v povaze skutečné lásky. ST

Nádherná báseň k Štědrému Dni. ST !
Je zcela vhodná k tomu, aby byla upravena na sonet.

myšlenka pouhá: Sám nevím ke kterému stromu či květině. Je to prostě list z flóry. . .

Láska vždy zná STejskání, nezoufej ! ST

Tam, kam stopy lidí nevedou, nemusí člověk nic zaméST. ST

Tvá báseň jemňounce zašuSTila. ST !
Ptali se jednoho starého rabína, aby jim řekl největší moudrost, na kterou v životě narazil a on odpověděl :
VŠECHNO JE JINAK !

básněnka: Kde ? Našíř i na dýlku ?

Květka Š.: Krásný komentář, Květuško. Děkuji !

Bameko, máš nesporně nadání ku psaní úchvatných povídek. Tvá o Tacitovi se čte, jako když se krájí nožem máslo. ST

V lásce mluví i mlčení, Petruško. Ale někdy STačí opravdu jen pár slůvek, aby se vše zase uvedlo do pořádku - zákonů láswky. ST

Ano, blízcí navždy v srdci zůSTanou, jen vzpomínka si zaSTekne. ST

Cizinky v davu máš možná tvoji tvář,
však kolem ní tvá vlastní svatozář !
Tvé verše povzbuzují, nezebou.
Ty zůstaň stále sama sebou !
ST !

Krásná báseň, Lucinko ! ST

Kars: Ano, tomu věřím také - je to účel a smysl života - najít štěstí a mír v Bohu. Jenom nesouhlasím s nárokem kat. církve, že spása suše je možná jen uvnitř její církve. To je náboženská nafoukanost a bigotnost.

ttragelaf: Zapeklité je to vždy. Když se nepopícháme, píchají do nás naši bližní svými soudy, to už patří k věci. Ale ta vnitřní spokojenost, ba štěstí, za to stojí. Ať se ti v tvých botách dobře chodí. Jedno přísloví, myslím arabské říká, že ten, který má boty, pro toho je celá země z kůže.

Kamkoli člověk jde, jedno si bere stále ssebou. Sám sebe. ST