Na Apríla

Smrt nežertuje ani na apríla,
smrt prostě přijde, aniž by se ptala
je první duben a mě chybí síla
abych se tě, kamaráde, vzdala

Smrt nesměje se, tváří se jen vážně
smrt prostě přijde, proto, pro co musí
je první duben a mé oči vlažné
roní slzy, jež mě tolik dusí.

Smrt nevybírá, nezná slitování,
smrt prostě přišla a tebe si vzala,
je první duben a já nevím ani,
jak moc jsem se této chvíle bála.

Je první duben, apríl se mu říká,
smrt zase přijde, kdo ví, kdy to bude
každému z nás pomalu čas tiká,
po každém z nás jen vzpomínka zbude.

Je duben první – psáno v kalendáři,
mě dnes ale není do smíchu,
odlesk smrti zračí se mi v tváři,
jsem s tebou navždy. V mysli. Potichu.