Čechy

Sto roků v Čechách žil, mlčel jsem
sto roků platil jsem daně
za sto let na chleba neměl jsem
všechno mi vzali, ty saně

Denně mi smog sedá do očí
z tváře mi úsměv zmizel
člověk pro jiné otročí
co zasel jsi, jiný sklízel

Urnu si beru do práce
z roboty jdu na robotu
nemám už, co bych utrácel
na důchod nešetřím, umřu tu

Sto roků ve vlasti mlčel jsem
kdo mi těch sto roků vrátí?
Když jsem jim pohrozil dopisem
rozhodli, že příjmy zkrátí

Lehko se zasmát mi kdekdo může
ve vládě, v teple a v klidu
cožpak snad někdy něco zmůže
prostičký člověk z lidu?

Rozumu zbaven, šel do práce zas
pro pány ještě víc dělal
den za den rychle ubíhal čas
až můj vlas zcela zbělal

Všichni vy nahoře všichni vy dím
vy, kteří kážete stádu
nechť naši synové skoncují s tím
nechť lid zas tvoří vládu

Všichni vy nahoře, všichni vy dím
vysokých platů vy páni
přijde den, a dlouho o něm už sním
přijde den velkého zúčtování!